6
Přípravy trvaly tři dny. Celou tu dobu byl Gordon podrážděný a měl jediné přání – co nejdříve už vyrazit.
Nakonec ale vyjela celá výprava, protože Rada trvala na tom, že ho nejméně do Cottage Grove musí doprovázet Bokuto a další čtyři muži. Už předem vyrazili Johnny Stevens a jeden z jižanských dobrovolníků, aby jim připravovali trasu. Bylo koneckonců jenom v pořádku inspektorův příjezd předem náležitě ohlásit.
Z Gordonova hlediska to všechno byly samé nesmysly. Stačilo by sednout si s Johnnym na hodinku nad předválečnou automapou a nechat si vylíčit, kudy a jak se nejlépe dostane k cíli. A jeden rychlý jezdecký kůň spolu s dalším zvířetem na nesení zásob by mu zajistili zhruba stejnou bezpečnost jako celé strážní družstvo.
Zvlášť mu vadilo, že s sebou musel vzít Bokuta. Ten člověk je potřeba tady. Jenže Rada byla neústupná. Kdyby nepřijal její podmínky, nedovolila by mu vůbec odjet.
Skupina vyjela z Corvallisu časně zrána. Koně vydechovali do mrazivého vzduchu oblaka páry. Projížděli kolem starého stadionu Oregonské univerzity a kolem nich pochodovala vojenská kolona. Postavy byly zachumlané do teplých oděvů, ale podle řízného zpěvu se dalo ihned poznat, že je to další houf Deniných vojaček.
Takový chlap ať na mě nemyslí,
Co kouří a krká, je sprostý a zlý.
Však já se nemusím vdát, vdát, však já se nemusím vdát.
Než se dát zotročit a podvádět,
To radši ať zůstanu na ocet.
Však já se nemusím vdát, vdát, však já se nemusím vdát.
Když muži projížděli kolem, udělala celá jednotka "vpravo hleď". Denin výraz se nedal v dálce rozpoznat, ale Gordon stejně cítil její pohled.
Jejich loučení bylo vášnivé a citově vypjaté. Gordon si nebyl jist, jestli by i předválečná Amerika se všemi svými sexuálními roztodivnostmi měla pro jejich vztah nějaké pojmenování. Bylo úlevné od ní odejít, ale věděl, že mu bude scházet.
Ženské hlasy dozněly někde vzadu a Gordonovi se sevřelo hrdlo. Snažil se to alespoň zčásti přičíst hrdosti na jejich nepochybnou odvahu. Strach se ale také nedal zcela vyloučit.
Skupinka usilovně ujížděla kolem bezlistých sadů a zamrzlou krajinou, aby do západu slunce byla bezpečně za palisádami Rowlandu. Tak blízko k sobě válčící strany měly. Z nepevného centra jakés takés civilizace stačilo jet den a člověk byl na pomezí kraje banditů.
V Rowlandu se doslechli nejnovější pověsti. Jeden oddíl holnistů už prý v troskách Eugenu ustavil jakési knížectvíčko. Uprchlíci mluvili o bandách barbarů v bílých maskovacích oděvech, kteří se potulují krajem, vypalují malé osady, loupí potraviny, odvlékají ženy a zotročují zajatce.
Jestli je to pravda, tak je pro ně Eugene hrozbou. Budou se muset tomu polorozpadlému městu vyhnout.
Bokuto trval na tom, že nesmějí nic riskovat. Gordon jenom posupně zíral a skoro nepromluvil, když výprava tři dny ztrácela čas plahočením po zmrzlých a kroutících se asfaltkách daleko na východ od Springfieldu a teprve potom se stočila k jihu, aby konečně dorazila do opevněné obce Cottage Grove.
Těch několik obcí hned na jih od Eugenu se teprve nedávno znovu spojilo se zámožnější krajinou na severu. Teď je útočníci znovu téměř oddělili.
Když si Gordon v duchu představil mapu kdysi velkého státu Oregon, byly na ní celé dvě třetiny na východě samá divočina – vyprahlé pouště, pradávná lávová pole a horská pásma Kaskád.
Na západě bylo jen řídce osídlené horské pásmo spadající k příboji šedivého Pacifiku.
Také jižní a severní okraj státu nebyl teď k obývání. Údolí řeky Columbia na severu stále zářilo po výbuchu bomb, které zničily Portland i všechny přehrady na řece.
Další země nikoho sahala na stovky mil od jižní hranice státu, do něhož přesahovala z neznámě země jménem Kalifornie, až k hornaté krajině kaňonů zvané Rogue.
Oblast kolem Matfordu byla i za šťastnějších dob známa jako "zvláštní" kraj. Už před válkou se vědělo, že v údolí Rogue River je více tajných skrýší a nezákonně přechovávaných kulometů a samopalů než kdekoli jinde.
A když se krátce po válce úřady zoufale snažily udr…
