Stručná historie času (Stephen Hawking)

GALILEO GALILEI

Galilei měl jako jedinec na zrození moderní vědy snad největší vliv. Důvod jeho proslulého sporu s katolickou církví spočíval v samotném Galileiho filozofickém postoji, neboť byl jedním z prvních, kdo došli přesvědčení, že člověk může porozumět vesmíru, a co víc, že k tomu lze dospět pozorováním okolní přírody.

Galilei byl od samého začátku stoupencem Koperníkovy teorie, že planety obíhají kolem Slunce, i když ji veřejně začal obhajovat teprve poté, co pro ni nalezl důkaz v podobě pohybujících se Jupiterových měsíčků. O Koperníkově teorii psal italsky (ne latinsky, jak bylo běžné) a jeho názory se záhy rozšířily i mimo univerzity. To popudilo aristotelovsky zaměřené profesory, kteří se sjednotili, aby přiměli církev k uvalení Koperníkova modelu do klatby.

V obavách, že by k takovému vývoji mohlo dojít, odcestoval Galilei do Říma k jednání s církevními hodnostáři. Zdůrazňoval, že záměrem bible není sdělovat nám poznatky příslušející vědeckým teoriím a že tam, kde se bible dostává do rozporu s vědou, je třeba její tvrzení chápat jako podobenství. Církev se však obávala nepříjemností, které by mohly podkopat její pozice v boji s protestanty, a tak přistoupila k represím. V roce 1616 prohlásila kopernikánství za „nesprávné a chybné“ a Galileimu je zakázala „obhajovat či zastávat“. Galilei se podvolil.

Roku 1623 se papežem stal dlouholetý Galileiho přítel. Galilei se okamžitě pokusil dosáhnout zrušení výnosu z roku 1616. Neuspěl, ale podařilo se mu alespoň získat povolení sepsat knihu, jež by se zabývala aristotelovskou i kopernikánskou teorií – pokud ovšem dodrží dvě podmínky: nesměl zaujmout vlastní stanovisko a měl dojít k závěru, že člověk nemá možnost zjistit, jak je svět uspořádán, protože Bůh může vyvolat stejné jevy cestami pro člověka nepředstavitelnými; člověk není oprávněn omezovat všemohoucnost Boha.

Kniha Dialog o dvou systémech světa, kterou napsal a roku 1632 s povolením cenzorů vydal, byla okamžitě přivítána celou Evropou jako mistrovské literární a filozofické dílo. Papež si uvědomil, že v ní čtenáři nacházejí přesvědčivé argumenty ve prospěch Koperníkovy teorie. Přestože se knize dostalo oficiálního požehnání, vytknul Galileimu, že přestoupil zákaz z roku 1616, a postavil jej před inkviziční soud. Ten odsoudil Galileiho k doživotnímu domácímu vězení a přikázal mu odstoupit od kopernikánství. Galilei se podvolil podruhé…

I nadále zůstal věřícím katolíkem, avšak ani jeho přesvědčení o nezávislosti vědy nebylo otřeseno. Čtyři roky před svou smrtí, stále v domácím vězení, poslal tajně rukopis nové knihy vydavateli do Holandska. Právě toto dílo, nazvané Dvě nové vědy, položilo snad ještě víc než Galileiho podpora Koperníka základ moderní fyzice.