Město a hvězdy (Arthur C. Clarke)

Podpořte LD sdílením:

Share

Ukázky

Celá e-kniha Město a hvězdy ke stažení v ePUB, PDF a MOBI


19

Alvin s Hilvarem se zamyšleně vrátili do lodi a pevnost se znovu stala temnou skvrnou mezi horami. Rychle se zmenšovala až nakonec vypadala jako černé, víčka zbavené oko, zahleděné navždy do vesmíru a zakrátko zmizela v rozlehlém panoramatu Lys.

Alvin se nesnažil loď řídit. Stoupali, až nakonec celé Lys pod nimi vypadalo jako zelený ostrov uprostřed hnědožlutého moře. Nikdy předtím nebyl Alvin tak vysoko. Když stoupání ustalo, spatřili dole celou polokouli Země. Lys teď bylo malou smaragdovou skvrnkou na podkladě rezavé pustiny – ale daleko na linii horizontu se cosi blyštělo jako mnohobarevný klenot. A tak, poprvé, uviděl Hilvar Diaspar.

Dlouho se dívali na Zemi, která se pod nimi otáčela. Ze všech možností Člověka to byla určitě ta, jejíž ztrátu si mohli dovolit nejméně. Alvin toužil ukázat svět, jak ho teď viděl, vládcům Lys a Diasparu.

„Hilvare,“ ozval se nakonec, „myslíš si, že to, co dělám, je správné?“

Ta otázka Hilvara, který byl zmítán přílivem pochybností, zaskočila. Vždyť nic nevěděl o Alvinově setkání s Centrálním počítačem a o vlivu, kterým na něj zapůsobil.

Bylo těžké na tu otázku odpovědět. Obdobně jako Khedron – i když jeho nepokoj byl menší – měl pocit, že se potápí. Vsával ho neúprosný vír, který Alvin, přímočaře kráčející životem, za sebou zanechával.

„Domnívám se, že máš pravdu,“ odpověděl zvolna. „Naši lidé byli dostatečně dlouho rozděleni.“ To byla pravda, ale pocit smutku stále Alvina neopouštěl.

„Trápí mě jeden problém,“ pokračoval Alvin zneklidněným hlasem, „rozdílná délka našich životů.“

Oba věděli, co má na mysli.

„Mě to také trápí,“ přiznal Hilvar, „ale myslím si, že se tento problém časem vyřeší, až se naši lidé navzájem více poznají. Nemůžeme mít oba pravdu – náš život může být krátký, ale váš určitě dlouhý. Nakonec se najde kompromis.“

Alvin se zamyslel. Byla to jediná naděje, ale příští staletí budou těžká. Znovu si připomněl Seranisina slova: „ … a já i on už staletí nebudeme žít, zatím co ty stále budeš mladíkem.“ Dobrá, přijímá ty podmínky. Vždyť i v Diasparu na všechna přátelství padal tentýž stín, to, zda byl vzdálený stovky nebo milióny let, znamenalo nakonec malý rozdíl.

Alvin věděl s jistotou, která postrádala jakoukoli logiku, že budoucnost rasy závisí na spojení těchto dvou kultur. V takovém případě štěstí jednotlivce není důležité. Chvíli viděl lidstvo jako něco víc než pouze živý základ své existence a bez odporu přijal oběť, jakou požadovala jeho volba.

Pod nimi se bez ustání otáčel svět. Hilvar cítil myšlenky přítele, a neozýval se. dokud Alvin sám nepřerušil mlčení.

„Když jsem poprvé opouštěl Diaspar,“ řekl, „nevěděl jsem, co najdu za jeho hradbami. Lys mě uspokojilo víc než cokoli předtím, ale přesto se mi na Zemi zdá teď všechno tak malé a nedůležité. Každý objev, který jsem udělal, vytvořil nové otázky a rozšířil horizonty. Uvažuji, kde je toho konec…“

Hilvar nikdy neviděl Alvina tak ponořeného do myšlenek a nechtěl přerušit jeho monolog. Za několik posledních minut se o příteli hodně dozvěděl.

„Robot mi řekl,“ pokračoval Alvin, „že tato loď může dosáhnout Sedmi Sluncí za necelý den. Myslíš, že tam mám letět?“

„A myslíš si, že bych tě mohl zadržet?“ odpověděl klidně Hilvar.

Alvin se usmál.

„To není žádná odpověď,“ řekl. „Kdo ví, co se nachází ve vesmíru? Dokonce i kdyby Nájezdníci opustili Vesmír, tak tam mohou existovat jiné inteligentní rasy člověku nepřátelské.“

„A proč by tam měly být?“ zeptal se Hilvar. „To je jedna z otázek, nad kterou naši filosofové sklánějí hlavu už věky. Je nepravděpodobné, že by skutečně inteligentní rasa byla nepřátelská.“

„Ale Nájezdníci…?“

„Jsou záhadou, přinejmenším. Jestliže byli skuteční, tak se do této doby museli sami zničit. A pokud to skutečně neudělali…“ Hilvar ukázal na nekonečnou pustinu, která se rozprostírala dole. „Kdysi jsme měli Impérium. Cožpak teď máme něco, co bychom mohli ztratit?“

Alvin byl překvapen, že někdo může sdílet jeho úhel pohledu.

„Uvažují tak všichni lidé?“ zeptal se.

„Pouze menšin…

Informace

Bibliografické údaje

  • 13. 5. 2023