Literární směry: Dekadence

Dekadence, jakožto literární směr, se objevila na konci 19. století, zejména v Evropě. Vznikla jako reakce na realismus a naturalismus, představuje rozpad tradičních hodnot a víry v pokrok. Projevila se v literatuře, výtvarném umění i hudbě. Dekadentní autoři často reflektovali pocity úzkosti, osamělosti a beznaděje, které provázely přechod k moderní společnosti.

Charakteristika směru

Dekadence se vyznačuje pesimistickým pohledem na svět a morální relativitou. Autoři se často zaměřují na témata jako je smrt, úpadek a dekadence lidské existence. Tyto motivy bývají zobrazeny prostřednictvím extravagantních a surrealistických obrazů. Dekadentní literatura zkoumá krizi identity, odcizení a existenciální úzkost v kontextu rychle se měnící společnosti. V literárních dílech se objevují také prvky ironie a sarkasmu, které reflektují cynismus a skeptický pohled na kulturu a hodnoty tehdejší doby.

Jazyk a stylistické prostředky

Jazyk dekadentní literatury je často bohatý na expresivní a dramatické obrazy, které vyjadřují pocity úzkosti a beznaděje. Autoři experimentují s jazykem, aby vyjádřili složité emocionální stavy. Důležité jsou také tematické kontrasty mezi krásou a ošklivostí, životem a smrtí, a normalitou a abnormalitou. Dekadentní díla často obsahují symboliku a metafory, které naznačují složitost vnitřních konfliktů postav.

Etymologie pojmu

Termín „dekadence“ pochází z latinského „decadere“, což znamená „upadat“ nebo „zhynout“. Tento pojem symbolizuje úpadek a rozklad hodnot, které autoři dekadence reflektují ve svých dílech, a odráží pocit ztráty a krizí, které postihly evropskou kulturu v přelomových obdobích.

Zpět na přehled Literárních směrů, epoch, skupin a hnutí

Kompletní knihy z tohoto lit. směru ke stažení (ePub, PDF, MOBI):