Karel Hlaváček

Básník, přední představitel české dekadentní a symbolistické poezie.

Karel Hlaváček se narodil roku 1874 se v rodině libeňského dělníka. Od roku 1885 studoval na české reálné škole v Karlíně. V této době patřil mezi nejaktivnější cvičence tělocvičné jednoty Sokol v Libni. Po maturitě (1892) se zapsal jako mimořádný posluchač na pražskou filozofickou fakultu, kde studoval moderní jazyky. Neměl stálé zaměstnání, pouze příležitostné honoráře, podporovala ho také jeho rodina.

Od roku 1893 psal do časopisu Sokol zprávy, pojednání i verše. Vypomáhal v deníku Národní listy, navštěvoval kreslířský kurs při uměleckoprůmyslové škole a účastnil se roku 1895 organizačně a publicisticky III. všesokolského sletu v Praze. V prosinci 1895 byl poslán jako vojín do italského Tridentu, ve stejné době vyšla jeho první sbírka Sokolské sonety.

V roce 1895 začal Hlaváček spolupracovat s Moderní revue, tiskl zde svou dekadentní a symbolistickou lyriku a výtvarné kritiky, s pomocí redakce vydal své sbírky básní. Pro Moderní revue Hlaváček nakreslil řadu kreseb, portrétů, vinět a ornamentací, ilustracemi doprovodil knihy O. Březiny, A. Sovy, J. Karáska aj. Hlaváčkovo malířské dílo bylo oceněno až posmrtně.

V roce 1898 těžce onemocněl na tuberkulózu a v necelých čtyřiadvaceti letech v Prazžské Libni zemřel.

• Sokolské sonety, 1895 (ukázky)
• Pozdě k ránu, 1896 (ukázky)
• Mstivá kantiléna, 1898 (ukázky)
• Žalmy, 1934 (nedokončené)
• Z pozůstalosti

Karel Hlaváček