Metuzalémovy děti

VI.

BUDÍK HO PROBUDIL ASI O ČTYŘI HODINY POZDĚJI. Vypnul ho, zvonění však pokračovalo – pohled na obrazovku ukázal proč. Gargantuovský válec Nových obzorů ležel přímo vedle Zvědova boku. Vypnul i poplašný okruh radaru a dokončil vyrovnávání od oka – s balistickým počítačem se neobtěžoval. Než dokončil manévr, začal pípat komunikační signál. Plácl do vypínače; přístroj vyhledal frekvenci a videoobrazovka ožila. Hleděl na něj muž. „Tady Nové obzory: kdo jste vy?“

„Soukromá loď Zvěd, kapitán Sheffield. Poručení vašemu velícímu důstojníkovi. Mohl bych vystoupit na palubu a složit vám poklonu?“

Měli radost, že mají návštěvu. Koráb byl, až na inspekci, testy a převzetí, hotový; obrovská pracovní skupina, která jej stavěla, odletěla zpět na Zemi a na palubě nezůstal kromě zástupců Jordánovy nadace a půl tuctu inženýrů zaměstnaných korporací vytvořenou za účelem konstrukce korábu pro nadaci, nikdo. Tito lidé byli znudění nečinností, znudění jeden druhým, celí netrpěliví dokončit testování a vrátit se k požitkům Země; návštěva způsobila příjemné rozptýlení.

Když byl vzduchový uzávěr Zvěda pevně spojený s uzávěrem velké lodi, přivítal Lazara zodpovědný inženýr – technicky vzato „kapitán“, protože Nové obzory byly v pohybu, třebaže bez pohonu. Představil se a provedl Lazara po lodi. Vznášeli se mílemi chodeb, podívali se do laboratoří, skladů, knihoven, ve kterých byly statisíce svitků, viděli lány hydroponických nádrží na pěstování potravy a doplňování kyslíku a pohodlné, prostorné, dokonce luxusní byty pro posádkovou kolonii čítající deset tisíc lidí. „Myslíme si, že expedice Vanguard byla poněkud nedostatečně vybavená,“ vysvětlil kapitán-inženýr. „Sociodynamikové počítají s tím, že tato kolonie bude schopná zachovat základy současné úrovně naší kultury.“

„Nezdá se mi, že by to stačilo,“ poznamenal Lazarus. „Existuje přece víc než deset tisíc druhů specializací, ne?“

„Samozřejmě! Základní myšlenka ale spočívá v zajištění expertů pro všechny základní dovednosti a nepostradatelné vědní obory. Pak, až se kolonie rozroste, mohou se, s pomocí příručních knihoven, přidat dodatečné specializace – cokoliv, od stepu až po tkaní goblénů. Taková je hrubá představa, i když moje parketa to není. Pro ty, kdo to mají rádi, je to jistě zajímavé téma.“

„Těšíte se, až to začne?“ zeptal se Lazarus.

Muž se zatvářil skoro šokované. „Já? Chcete naznačit, že bych v tom jel ja? Milý pane, já jsem inženýr, ne zatracený blázen.“

„Promiňte.“

„Já vlastně proti cestování vesmírem v rozumné míře nic nemám, když je pro to nějaký důvod – v Luna City jsem byl víckrát, než dokážu spočítat, a byl jsem na Venuši. Ale přece si nemyslíte, že člověk, který postavil Mayflower, se na ní taky plavil, nebo ano? Tak jak to vidím já, jediná věc, která zabrání, aby se lidé, co se tomuhle upsali, zbláznili, než se tam dostanou, je naprostá jistota, že byli blázni, ještě než odstartovali.“

Lazarus změnil předmět hovoru. V prostoru hlavního pohonu a v opancéřované cele obřího atomovéh…