Xenostellar (Arthur C. Clarke)

4.    ROKU OSMDESÁTÉHO PO XENOSTELLARU

Výňatek z publikace Bůh a Xenostellar (Mandala Press, Moskva, 2149)

Přesně před osmdesáti lety vstoupil do Solárního systému sondážní robot známý nyní pod jménem Xenostellar a absolvoval krátký, avšak historicky významný dialog s lidskou rasou. Poprvé jsme měli možnost si ověřit to, co jsme odevždy tušili: že naše inteligence není samojediná ve vesmíru, že v hvězdných dálkách existují civilizace mnohem starší a pravděpodobně i mnohem moudřejší.

Nic už po onom setkání nemělo stejnou tvář, jako před ním. A přesto jsme svědky paradoxu, že v mnoha směrech se nezměnilo téměř nic. Člověčenstvo se dál ubírá za svými každodenními záležitostmi, tak jak to činilo odedávna. Jak často staneme a zamyslíme se nad tím, že kdesi na své rodné planetě Xenopoliďané již osmadvacet let vědí o naší existenci - anebo nad tím, že téměř s naprostou jistotou můžeme očekávat jejich prvé přímé sdělení již za čtyřiadvacet let? A co když již oni sami, jak mnozí soudí, jsou na cestě sem k nám ?

Člověk má zvláštní, zřejmě dosti šťastnou schopnost eliminovat ze svého vědomí i ty nejchmurnější perspektivy. Římský rolník zorávající políčko na úpatí Vesuvu ani nepomyslel na dýmající vrcholek za sebou. Celá druhá polovina dvacátého století se naučila spolužití s vodíkovou bombou, polovina jedenadvacátého s virusem Golgota. A my jsme se sžili s hrozbou - anebo možná s příslibem - Xenopoliďanů.

Xenostellar nás seznámil s mnoha prazvláštními světy a jejich obyvateli, ale nesvěřil se nám s ničím z oblasti technického pokroku, a měl teď zatím jen minimální vliv na výrobně-technickou stránku naší kultury. Byla to náhoda, anebo výsledek nějakého hlubšího záměru? Je nesmírně mnoho otázek, které by se nám chtělo Xenostellaru klást nyní, kdy už je příliš pozdě - anebo příliš brzy.

Na druhé straně se Xenostellar věnoval diskusi v řadě filozofických a teologických témat, a v tomto směru bylo jeho působení velice hluboké. Třebaže se takový výrok nikde v protokolech o komunikaci s ním .nevyskytuje, přisuzuje se všeobecně právě Xenostellaru aforismus, podle něhož „Víra v boha je evidentně vedlejším psychologickým produktem savčího principu rozplozování".

A je-li tomu skutečně tak? Pro otázku vlastní existence Boží je tento fakt zcela irelevantní, jak bych rád dovodil následujícím. . ."

Svámí Krišnamúrti

(Dr. Choam Goldberg)