Ondřej Sekora

Podpořte LD sdílením:

Share

[25.9.1899-28.6.1967]

Životopis

Český spisovatel, ilustrátor, grafik, karikaturista Ondřej Sekora se narodil roku 1899 v Králově Poli u Brna jako třetí dítě ze šesti sourozenců. Jeho otec, který byl odborným učitelem, zemřel, když bylo budoucímu spisovateli sedm let.

Sekora studoval na obecné škole v Králově Poli, později na gymnáziích, nejprve v Brně a po přestěhování roku 1913 ve Vyškově. Sbíral motýly a brouky, sportoval, hodně četl a rád kreslil. Koncem 1. světové války byl odveden jako jednoroční dobrovolník armády do Vídně. Na přání rodiny začal Ondřej Sekora studovat práva, dva roky však se studiem neúspěšně zápasil. V té době již kreslil a přispíval svými kresbami do Lidových novin.

V roce 1921 zanechal studií a začal pracovat v Lidových novinách jako sportovní novinář, kreslíř, karikaturista a fejetonista. V letech 1924 a 1927 strávil Ondřej Sekora vždy celý rok ve Francii na studijním pobytu. Psal tam sportovní reportáže, přispíval kresbami do francouzských časopisů. Ve Francii navázal přátelství s českými umělci, hlavně s Janem Zrzavým a Bohuslavem Martinů.V této zemi také poznal ragby, které začal později propagovat i u nás. Napsal a nakreslil jeho první česká pravidla a později působil jako trenér a rozhodčí. V roce 1928 dostal Sekora v pražské redakci Lidových novin navíc rubriku pro děti. V letech 1929–1931 soukromě studoval jako hospitant všeobecné školy pro kreslení a malbu u profesora Arnošta Hofbauera na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.

V roce 1941 musel Ondřej Sekora odejít z redakce Lidových novin, protože jeho manželka byla židovka. Od roku 1944 až do konce války byl internován v pracovních táborech v Polsku a Německu. Po válce působil Sekora jako redaktor deníku Práce a satirického časopisu Dikobraz. Od roku 1949 přešel do Státního nakladatelství dětské knihy, kde pracoval 3 roky, poté žil již jako volný spisovatel a ilustrátor.

Nejvíce se proslavil jako autor dětských knížek. Jeho svět mravenců, brouků a motýlů byl polidštěn. Nejslavnější postavičkou je dodnes Ferda Mravenec.

Záchvatem mozkové mrtvice v roce 1964 však skončila jeho veřejná činnost. Ondřej Sekora zemřel v Praze roku 1967.

Dílo

  • Rugby, jak se hraje a jeho pravidla, 1926
  • Ferda Mravenec, 1936
  • Ferda Mravenec v cizích službách, 1937
  • Ferda v mraveništi, 1938
  • Ferdův slabikář, 1939
  • Trampoty brouka Pytlíka, 1939
  • Malířské kousky brouka Pytlíka, 1940
  • Kuře Napipi a jeho přátelé, 1941
  • Uprchlík na ptačím stromě, 1943
  • Ferda cvičí mraveniště, 1947
  • Kronika města Kocourkova, 1947
  • Jak se uhlí pohněvalo, 1949
  • Pohádka o stromech a větru, 1949
  • O zlém brouku Bramborouku, 1950
  • Ferda Mravenec ničí škůdce přírody, 1951
  • Malované počasí, 1951
  • O traktoru, který se splašil, 1951
  • Mravenci se nedají, 1954
  • Na dvoře si děti hrály, 1955
  • Čmelák Aninka, 1959
  • Hurá za Zdendou, 1960
  • O psu vzduchoplavci, 1961
  • Pošta v ZOO, 1963
  • Sedm pohádek, 1964

e-knihy

Zobrazuji všech 5 výsledků

  • 28. 4. 2023