Julietta čili Slasti neřesti

Umučení Rosiny a jejích dětí

Borchamps byl tak laskav, že nám zprostředkoval setkání s další důstojnou členkou Společnosti přátel zločinu – kněžnou Olympií Borghese. Olympie byla pověřena vykonat spolu s kapitánem trest nad Rosinou a jejími dětmi. Díky Olympiině laskavosti jsme měli možnost zúčastnit se těchto nezapomenutelných událostí.

Kněžna tak nenáviděla Rosinu, že jakmile byla tato dokonale počestná žena přivedena, okamžitě popadla pochodeň a chtěla jí pálit Rosinina ňadra.

„Okamžik,“ volal kapitán, „počkej, zatímco budeš tu ženskou trýznit, chci se pustit do její zadnice.“

Řečeno a provedeno.

„Krucinálhergot,“ řval přitom, „to je slast měřit této kreatuře hloubku řiti, je-li přitom patřičně týrána! Kdo tohle nezná, neví vůbec, jak chutná rozkoš!“ Carlson byl téměř bez sebe, Rosinina zadnice mu, jak sám říká, docela spletla hlavu, zuřivě popadal její děti, tloukl je pěstmi, bičoval je, znásilňoval je, zatímco my ženy jsme při tomto pohledu, který nám připadal jako když se hladový vlk ocitne ve stádu ovcí, navzájem onanovaly.

„Ty kurvo,“ nadával Borchamps Rosině, přičemž si za objekt své vášně zvolil mou zadnici a současně laskal svými prsty prdelky Olympie a Raimundy. „Kupředu, ty kurvo, muč své vlastní děti! Carlsone, nasaď té ženské dýku na prsa a vraž jí ji do srdce, bude-li jen chvilku váhat.“

Rosina plakala. „Nech toho brekotu,“ řekla Olympie, „tím jen dráždíš naši ukrutnost. O co víc, slzí vyroníš, a o to více tě budeme mučit.“

Borchamps se opět ujal slova: „Tak, teď popadni svou dceru za vlasy. Ty, Clairwillová, jí nařiď, co má dělat a ty, kněžno, to s Juliettou ukončíte.“

„Chci,“ řekla moje přítelkyně, „aby rozkousala ňadra své dcery až do krve.“

Rosina váhala, avšak Carlson jí dal pocítit hrot dýky a nešťastná matka poslechla. „Co poroučíš ty, Olympie?“ ptal se Borchamps. „Chci, aby jí její dcera nakapala tekutý vosk do řiti.“ Nové váhání Rosiny i její dcery, nové přitlačení hrotu dýky a nová poslušnost ubohé Rosiny.

„A ty, Julinko, jaké ty máš přání?“

„Chci, aby celé tělo své vlastní dcery tak dlouho bičovala, až z něho bude stříkat krev.“

Jakou trýzeň muselo toto mučení připravit mateřskému srdci! Rosina začala bičovat svou dceru tak jemně, že její šlehy nedaly té zadnici ani zčervenat. Ale Carlsonova dýka ji brzy poučila skončit s veškerou šetrností a po chvíli zadnice její dcery plavala v krvi.

Ostatní děti byly podrobeny podobným mukám, přičemž se jsme se všichni předháněli ve vynalézání dalších rafinovaností.

Jakmile přišla řada na mne, bylo mým ukrutným a strašným rozkazem, aby syn František svou starší sestru šukal do zadku, přičemž musel své matce současně zasazovat rány dýkou.

Borchamps, který do mě při té příležitosti zrovna přirážel zezadu, byl při tomto rozkazu tak rozčilen, že tato mnou vymyšlená hanebnost u něj vyvolala výstřik.

„Hrom a blesky,“ volal, když vytahovaluje svůj pyj z mé zadnice a přitom si ho ve zcela tvrdém stavu ještě hladil, „nechte nás konečně přijít skutečně k věci! Začne…