Justina čili Prokletí ctnosti

Markýz de Sade

89 

Elektronická kniha: Markýz de Sade – Justina čili Prokletí ctnosti (jazyk: čeština)

Katalogové číslo: sade02 Kategorie: Štítky: ,

Popis

E-kniha Markýz de Sade: Justina čili Prokletí ctnosti

Anotace

Věhlasný román francouzského libertinského autora je koncipován především jako dokument doby, vypovídající o morálce francouzské společnosti 18. století.
Základem románu je příběh dvou sester, z nichž první se nezříká přepychu, který jí muži za tělesnou rozkoš nabízejí a druhá neochvějně setrvává při zásadách ctnosti, vštípených dobovými konvencemi. Jako oběť svých zásad prochází řadou nástrah a zvrhlých útoků, jimž odolává za cenu ještě hlubšího ponížení. Po nečekaném setkání sester, kdy se zdá, že hrdinka bude konečně za svou počestnost odměněna, je zabita bleskem. Dílo, které je v prvé řadě dobovým erotickým románem, lze chápat také jako filozofický traktát, který na základě libertinských idejí analyzuje mravy společnosti, v níž se morálka sváří s nemravností a zbožnost s rouháním.

O autorovi

Markýz de Sade

[2.6.1740-2.12.1814] Francouzský šlechtic, spisovatel a filozof Donatien Alphonse François de Sade, známý spíš jako Markýz de Sade, proslul hlavně jako autor řady zčásti pornografických, zčásti filozofických knih. Jeho jméno je dnes spojováno s pojmem “sadismus” kvůli jeho spisům, které zobrazovaly extrémní formy násilí, sexuální zvrácenosti a bezohledného jednání.De Sade se narodil roku 1740 v Paříži do aristokratické rodiny, s příbuzenstkou vazbou...

Markýz de Sade: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Vydáno

Žánr

,

Název originálu

La Nouvelle Justine ou les Malheurs de la vertu

Originál vydán

Jazyk originálu

Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Justina čili Prokletí ctnosti“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pokusím se nejprve popsat lidi, s nimiž jsem se setkala. Otce Klimenta a otce Rafaela znáte již dostatečně. Třetí mnich, otec Antonín, byl malý hubený čtyřicátník se satyrskou tváří. Byl chlupatý jako medvěd, bezuzdně vilný a bezpříkladně zlý. Otec Jeroným byl starý, šedesátiletý chlípník, který předstihoval otce Klimenta v pití i v hřešení. Poněvadž byl přesycen obyčejnými požitky, musil se uchylovat ke zvráceným perverzím a zvrhlým výstřednostem, v nichž jedině nalézal jakési záblesky rozkoše.

Floreta byla nejmladší ze tří dívek, které jsem spatřila. Pocházela z Dijonu, kde její otec byl váženým občanem. Bylo jí asi třináct let. Byla bruneta, velmi krásných očí a nesmírně štíhlého pasu, který se rozšiřoval přes hladké boky do oválné pánve nejčistší souměrnosti. Pod lehounce vypouklým břichem se rýsoval hustě zarostlý, havranovitě černý trojúhelník, od nějž vybíhala mladá a štíhlá stehna. Floreta měla nejkrásnější ruce, jaké jsem kdy viděla. Kornelii bylo šestnáct. Tato rusovláska měla zajímavý vzhled. Malá, obtloustlá dívka, vzkypělých vnad, odstávajících prsů s velkými bradavkami a pevných, dozadu vystrčených hýždí, prazvláštní velikosti, a tlustého břicha, pod nímž splývalo nezvlněné, ohnivě červené rouno, mohla zajisté náramně dráždit zvrhlé chtíče mnichů. Ale její hořcově modré oči vyzařovaly smutnou nevinnost, již nemohlo porušit ani horlivé oddávání se neřesti. Její otec měl v Auxerre obchod s vínem. Byla svedena Rafaelem, který ji tajně odvedl do tohoto povedeného kláštera. Omphale, třetí žena, byla třicátnice velké postavy, jemných tváří a nádherných vlasů. Měla silně vyvinuté a nádherné prsy. Její tělesné tvary svítily zralou, pevnou a vědomou krásou. Mezi vysokými boky byl vklíněn jemně utvořený trup, zakončený hrdě nesenými rameny, hodnými zajisté spíše purpuru vévodkyně než vilných výlevů mužské zvrácenosti. Měla majestátní postavu, která svou vznešenou jemností podmaňovala každého, kdo ji uzřel. Byla dcerou bohatého vinaře z Joigny. Jeroným ji vylákal nejpodivuhodnějšími svody a unesl ji, když jí bylo šestnáct let, v předvečer jejího sňatku s mužem, který měl založit její štěstí. Taková byla společnost v domě, v němž jsem hledala ctnost a útěchu.

Jakmile jsem se octla v tomto hrozném kruhu, řekl mi otec Rafael: „Uhodnete snadno, milá kurvičko, že v tomto osamělém domě, kam vás vaše neblahá hvězda zavedla, je jakýkoli pokus odporu zbytečný. Vytrpěla jste, jak říkáte, již mnohá neštěstí, a vše nasvědčuje pravdivosti vašeho vypravování, ale uznejte, že v součtu vašich ponížení chabí největší neštěstí, které se ctnostné dívce může stát. Cožpak je panenství u dívky vašeho věku ještě přirozené? Není to zázrak, který nemůže již déle trvat? A nezpůsobuje tak dlouhé odříkání choroby přirození i nemoce ducha? Nemohla jste si přát lepšího zasvěcení. Omrdáme vás tu tak, že by vám to mnoho ctnostných žen závidělo. Shledáte, že naše ocasy, jejichž velikost a neúnavnou sílu jste viděla, vám dají výjimečné rozkoše.

Nelpíme ovšem příliš …

Mohlo by se Vám líbit…