Z Rukopisu H:
„Okamžitě sundej košili,“ přikázala Nefret, „jinak ji z tebe strhnu.“
Ramses si zamračeně začal rozepínat knoflíčky.
„Tohle není třeba,“ trval na svém. „Neměla bys být tady. Matka se začne divit, že chodíš každý večer spát nějak brzy, a já musím být v Luxoru do – au!“
Strhla mu košili z jednoho ramene a paže a odhalila obvaz kolem žeber.
„Myslela jsem si to,“ odfrkla pohrdavě Nefret. „Co jsi to použil? Nějakou starou galabíji? A určitě ses neobtěžoval s dezinfekcí. Posaď se na židli.“
Ramses uznal porážku. Vytáhl druhou paži z rukávu a odhodil košili na postel. Jeho matka by si nepochybně všimla, kdyby byla roztržená nebo špinavá.
Nefret vytáhla raneček s lékařskými potřebami. Vyndala nůžky, rozstřihla provizorní obvaz a prohlédla si zranění. „No, není to hluboké, ale musí se to ošetřit. Klidně si klej, jestli chceš,“ dodala velkoryse a otevřela lahvičku s alkoholem.
Jelikož to měl dovoleno, Ramses neklel, ale než Nefret skončila, stékal mu po obličeji pot.
„Jsi stejně nelítostná jako máma,“ prohlásil rezignovaně. „Obě jste sadistky. Ten obvaz je moc utažený.“
„Musí být, aby držel na místě. Chceš mít krev na další košili? A přestaň tak ztěžka dýchat.“
Zavázala konce obvazu na uzel a usmála se na něho. „A je to, hochu. Přečkals to jako hrdina.“
„Díky, děvče. A teď se vrať domů, než tě začnou postrádat.“
„Tak to ne,“ odmítla Nefret. „Jdu s tebou. Je jasné, že se o sebe nedokážeš postarat.“
„Tuto noc s ním budu já,“ vmísil se David. „Doufám, že mi věříš. Tohle by se nestalo, kdyby mi profesor včera večer nezakázal opustit dům.“
„Tohle by se nestalo, kdyby se do toho nezamíchali Bellinghamovi,“ vyštěkl Ramses. „Měl jsem Scuddera na zemi a bez nože, když mě od něho ten galantní plukovník odtáhl a –“
„Aha,“ ušklíbla se Nefret. „Takže to byl plukovník, kdo tě zranil.“
„Tvrdil, že nedokázal rozeznat, kdo je kdo.“
„V galabíjích a se šátky na hlavě jste si určitě byli podobní,“ poukázala Nefret. „A byla tma.“
„Pro muže jako Bellingham vypadají všichni domorodci stejně,“ pokračoval Ramses. „Dokonce i za denního světla. Ale musím uznat, že je na muže v jeho věku ve skvělé kondici a umí používat nůž – zespoda a nahoru skrze –“
„Ušetři mě toho,“ zašklebila se Nefret.
Ramses pokrčil rameny. „Nečekal jsem to, přinejmenším ne od něho. Podařilo se mi uhnout stranou, ale než jsem nabyl rovnováhu, Scudder zmizel. Příště si dám pozor, aby mě Bellingham nesledoval.“
„Žádné příště určitě nebude,“ prohlásila Nefret. „I ta dutohlavá slečinka už snad pochopila, že když dostane nějakou zprávu, tak nepochází od tebe.“
„Dneska večer jsem jí to dal jasně najevo,“ potvrdil Ramses a jeho tvář ztvrdla. „Ne. Příště si Scudder bude muset vymyslet něco jiného.“
„Hlavně ne dneska a ani nijak moc brzy. Dneska ji bude plukovník pečlivě hlídat.“ Nefret mu položila ruku na paži. „Potřebuješ si odpočinout. Nechoď. Prosím.“
„Nech toho, Nefret, ženská něha není tvůj styl. Přesvědčivější jsi tehdy, když vyhrožuješ. Vyhrálas. Zůstanu dneska tady, ale ne ze slabosti, nýbrž z obavy, že bys mě sledovala.“
„Dáváš mi slovo?“
„Přísahám.“
„Nezapomeň je dodržet,“ prohlásila Nefret rázně. „Jestli někdy porušíš svou přísahu, už ti nikdy nebudu důvěřovat.“
„Nedělej si starosti, Nefret,“ ozval se David. „Už ho nenechám jít samotného. Měl jsem být s ním. Bratr nenechává bratrova záda nehlídaná.“
„Potřebuju tě mít tady, abys byl mýma očima a ušima,“ řekl mu rychle Ramses arabsky. „Jak jinak budu vědět, co se dělo v mé nepřítomnosti?“
„Poví ti to Nefret,“ odpověděla mladá žena stejným jazykem. „Pokud dovolíš, aby ti radila. Jinými slovy,“ přešla zase do angličtiny, „budu tě informovat o tom, co dělají profesor s tetou Amelií, jestliže ty dodržíš svou část dohody.“
„Jaké dohody?“ zeptal se Ramses. „Sakra, Nefret –“
„Že mi budeš všechno říkat.“ Nefret usedla na postel do tureckého sedu, sáhla do kapsy a vytáhla krabičku cigaret. „Tak chceš vědět, co nám dneska odpoledne řekl muž z amerického konzulátu?“
„Nakládáte tomu děvčeti pří…
