ZDROJE
Michael F. Brown: Tsewa’s Gift: Magie and Meaning in an Amazonian Society, Smithsonian Institution Press 1985. Třebaže Brown zkoumá kulturu bezprostředně nespojenou s žádným lidem okolí Karibského moře, jeho analýza užití magie se mi zdála velmi zajímavá: s cílem využití elementů této kultury magické učinil jsem Ankuaš reliktem kultury pretaínské, která bezpochyby mohla mít společné kořeny s kmeny zkoumanými Brownem na horní Amazonce.
Geoffrey W. Conrad, Arthur A. Demarest: Religion and Empire, Cambridge University Press 1984. Důležitá práce popisující roli náboženství a ideologie při vzniku dvou velkých amerických říší, které Evropané objevili – a zničili – v 16. století. Teorie autorů je nejen pronikavá a často docela přesvědčivá, ale stejně tak je příkladem racionální perspektivy: Conrad i Demarest si nemyslí, že jejich teorie vysvětluje „vše“, jak se to děje až příliš často. Soudí pouze, že vysvětlují věci alespoň částečně, a že jiná vysvětlení, která neberou v úvahu náboženství a ideologii, jsou nedostatečná, což se zdá samozřejmé, třebaže oba tyto činitele jsou často ignorovány jak historiky, tak i novináři, archeology a dokonce kulturními antropology, kteří by to měli vědět nejlépe.
Gianni Granzotto: Christopher Columbus, University of Oklahoma Press 1985. Nejlépe napsaná a nejvyváženější Kolumbova biografie, jakou jsem četl. Granzotto neposuzuje Kolumba etikou našich dnešních dnů, ani ho neidealizuje; z této knihy vystupuje nejlepší obraz živého člověka, jaký je možno získat z dokumentů a spekulací.
Francine Jacobs: The Tainos: The People Who Welcomed Columbus, Putnam 1992. Teprve kniha pro mládež, vydaná dlouho po termínu, ve kterém jsem měl odevzdat vydavateli dokončený román, mi přinesla podrobnosti denního života a kmenové politiky obyvatel Hispanioly. Styl samozřejmě není vědecký, ale informace jsou cenné, a třebaže mým záměrem bylo zcela vymazat z dějin události popisované Jacobsovou, doporučuji tu knížku všem, kdo chtějí vědět, co se doopravdy dělo v naší verzi historie.
Alvin M. Josephy Jr.: America in 1492: The World of the Indian Peoples Before the Arrival of Columbus, Knopf 1991. Kdybych dokončil svou knihu v termínu, musel bych se obejít bez pomoci tohoto perfektního díla o kulturách původních Američanů. Kromě konkrétních podrobností, týkajících se dávno ztracených kmenů z Karibských ostrovů, mi také dalo dobré základy v otázkách obecných, jakými by se mohl zabývat Institut minulosti – ale závěry, k nimž došli hrdinové knihy stran kultur obou Amerik jsou dílem buď mým, nebo samotných postav; pokud jsou tam nějaké chyby, Josephy a jeho spolupracovníci jsou odpovědní výlučně za fakt, že jsem nechyboval ještě více.
Linda Schele, David Friedel: A Forest of Kings: The Untold Story of the Ancient Maya, Marrow 1990. Můj přítel Dave Dollahite mi vtiskl tuto knihu do ruky, i když jsem se vzpouzel s tím, že se zabývám Aztéky a ne Mayi. Dave se ukázal moudřejším než já. Aztékové si byli intenzivně vědomi své kulturní závislosti na Toltécích, a před nimi na Mayích, a tato prefektní kniha mi dovolila seznámit se s myšlením původních obyvatel Střední Ameriky. Autoři píší způsobem rigorózně vědeckým, ale bez zbytečného zatemňování obrazu, a jejich loajalita s kulturou Mayů činí tuto knihu čímsi jako pohledem zevnitř. Objektivita autorů zachází občas příliš daleko, když čas od času opouštějí morálně neutrální pohled na kulturu krvavých obětí a staví se do pozice omluvné, a příležitostně dokonce souhlasné. Když se utrpení obětí mučení a krvavých rituálů stává pouze „nešťastným“, čtenář pochopí, že existuje něco takového jako přílišná morální benevolence vůči danému tématu. Avšak právě to způsobilo, že dílo A Forest of Kings pro mně bylo nesmírně cennou četbou: pozoroval jsem, nakolik jsou současní američtí vědci schopni akceptovat kulturu krvavých obětí, a to mi pomohlo pochopit, jakým způsobem je mohli přijímat sami Středoameričané.
Popol Vuh, Simon & Schuster, 1985. Překlad svaté knihy Mayů, skutečně…
