12. KAPITOLA
Bylo to pro nás oba velmi dlouhé odpoledne. Delší samozřejmě pro Lisu, protože ta se čas od času pokoušela být mazaná. Ale čím více se snažila, tím více se zaplétala a tím více se musela opravovat.
Nakonec se mi podařilo složit celou tu složitou historku dohromady.
Paul Dissat toužil dlouho po tom, aby se mohl podílet na některých velkých ziscích Denise Waterburyho, které měl z různých operací a investic do pozemků, ropy, zemního plynu, kancelářských budov, leasingu tankerů a tak dále. Paul Dissat měl slušný plat. Pokud se dařilo, byly i prémie pro vedoucí pracovníky. Paul však dobře věděl, že bez investování kapitálu nemá na podíl na zisku sebemenší naději, a že i kdyby využil svých schopností k manipulaci se záznamy různých společností a jejich bankovními konty, že by ho revize dříve či později odhalila.
Byl svobodný a neodpovídal obecné představě o účetním. Mládenecký byt, sportovní auto. Byl údajně vynikající lyžař, úspěšný ve sjezdu i slalomu. Říkala, že když jí bylo třiadvacet, otevřela si účty, které nebyla schopna zaplatit. Měla strach, že ztratí práci. Zavolala tedy Paulovi. Neviděla ho již několik let. Vzal ji na večeři, zpátky do bytu a milovali se spolu. Zaplatil její účty a zařídil jí zaměstnání u Waterburyho. Po určité době intimního soužití se jí svěřil se svými plány na podíl na tučných ziscích z Waterburyho operací. Její pomocí by mohl získat určitý vliv. Slíbil, že se v patřičnou chvíli ozve.
Zařídil to tak, že musela svést jednoho obzvláště neatraktivního málo významného partnera v jednom Waterburyho projektu a předstírat pobláznění. Paul ji během celého případu řídil a říkal jí, co má dělat. Nakonec, aby bezpečně ukončil aféru s Lisou, aniž by se to dozvěděla jeho žena, uložil ten muž významnou částku v hotovosti na její spořitelní knížku. Paul jí řekl, že peníze představují výnos z akcií Waterburyho podniku, které ten muž prodal, aby získal peníze na její vyplacení. Paul pak všechny peníze, až na tisíc dolarů, vybral.
Před její aférou s Harry Brollem to udělali ještě jednou a získali o něco víc, než poprvé. Paul jí vysvětlil, že muž, který náhle vydělá velký balík, má sklon být velkorysý k milence, která začíná být příliš náročná a majetnická.
Zajímalo mne, proč si z těch peněz nechávala tak málo a proč si všechno bral její bratranec. Řekla, že to bylo tím, že do něj byla zamilovaná. Z počátku.
„Třetím byl Harry,“ vyprávěla dál. „Šla jsem za ním do hotelu, kde mi diktoval své poznámky. Stejně jako u prvních dvou. Po deseti minutách jsem se na něj tak zvláštně podívala a řekla mu, jak je skvělý, pomohla jsem mu sundat mi podprsenku, protože se mu hrozně třásly ruce. Potom, když se Harry vrátil do Států, přinutil mne Paul opustit zaměstnání a jet za ním. Nechtěla jsem. Paul tvrdil, že to by mohla být práce, hodná velkého rizika. No, a tak… udělala jsem, co žádal. Harry byl celý nesvůj, když jsem vloni v listopadu zavolala z Miami. Byl rád, ale byl i nervózní. Řekla jsem mu, že jsem přijela za ním, protože jsem tak do něj zamilovaná, že bez něj nemohu žít a že vkládám svou budoucnost do jeho rukou.“
Harry ji usadil v bytě v Casa de Playa. Zhruba v téže době byl Paul Dissat, jak plánoval a očekával, přeložen do administrativy SeaGate, Inc. ve West Palm Beach. SeaGate byla velká, složitá společnost s velmi komplikovaným financováním a se speciálními daňovými problémy. Paul v ní byl zainteresován od samého začátku.
„Jednou jsem Paulovi zavolala, ale hrozně se na mne rozzlobil. Přikázal mi, abych se řídila následujícími příkazy. Musím být co nejpříjemnější, učinit Harryho co nejšťastnějším, skutečně pracovat na sexuální stránce a dělat vše a cokoliv pro to, aby si užíval tolik radosti, že se beze mne nebude moct obejít. Nebylo to snadné, protože Harry tvrdě pracoval, moc na sebe nedbal a do postele mu už moc energie nezbývalo. Ale když jsem přišla na to, co ho nejvíce vzrušovalo, bylo to pro oba lepší. Musela jsem předstírat, že jsem do něj vášnivě zamilovaná. Víte, nebyl to zase ta…
