Kapitola 26
Bylo něco po půl čtvrté, když šerifovo auto zastavilo u kraje silnice. Z vozu vystoupil Selby, zamával šerifovi na rozloučenou a přivítal se se Sylvií.
„Neměla jsi problémy dostat se zpátky?“ ptal se.
„Stopovala jsem.“
„Čekáš tu dlouho?“
„No jo. Co je nového‘?“
„Vražda je vyřešena,“ oznámil Selby.
„Jak tě vůbec napadl Mosher? Tedy, je mi jasné, že to nebyl jen nápad nebo předtucha, ale výsledek poctivého přemýšlení.“
Zasmál se. „Bylo v tom přemýšlení i předtucha, Sylvie. Přišlo mi zajímavé, že by Rose Furmanová nejprve zjistila, že Daphne je čistá jak lilie, a potom doslova vydala potvrzení o přirozené smrti v případě Remertona. Přitom by však ani jednu zprávu nepodepsala.
Musela se dozvědět pravdu o Remertonově smrti před svým příjezdem do Los Angeles. Ten falešný telegram z Corony byl poslán jen krátce před vraždou.
Proč namísto telegramu své klientce nezavolala? Měli jsme se domnívat, že ji z Los Angeles odvezl nový klient v takovém spěchu, že ani nestačila dokončit zprávu pro Moshera. A přitom byla zpráva přece kompletní. Navíc, proč nezavolala paní Nutwellové poté, co jí poslala telegram?
Jakmile jsem začal zkoumat pravdivost informací obsažených v těch dvou nepodepsaných zprávách, uvědomil jsem si, že vrah Rose Furmanové si mohl.vzít její kabelku. Pak mohl jet do Los Angeles a jít k ní domů. Jediné, co potřeboval, byla nějaká společnice, která by poslala ten telegram.
Jaký vrah? Jaká společnice? Dva podezřelí, které Rose Furrnanová před svou smrtí tak šťastně očistila, by evidentně měli motiv. Uvědomíme-li si, že obě zprávy, který mi je očistila, byly nepodepsané, neubráníme se podezření.“
„Jenže, Dougu, nepřipadá ti zvláštní, že by Mosher provedl vraždu tak, aby Daphne přímo zakopla o mrtvolu a…“
„Vůbec ne,“ odpověděl dřív, než dořekla otázku. „Přesně takový byl jeho scénář. Odvezl ji do Corony, aby poslala ten telegram jménem Rose Furmanové. Pak ji vzal zpátky do Madison City.
Rose ihned Daphne našla a začala ji sledovat. S tím Mosher počítal. Potřeboval přilákat Rose do parku, aby ji mohl zabít. Nejlepší způsob, jak toho mohl dosáhnout, bylo poslat do parku Daphne. Věděl, že Rose ji bude sledovat a ocitne se tak přesně tam, kde ji chtěl mít. V ideální situaci pro vraždu.“
„A jak se vražedná zbraň dostala do plotu u Lennoxových?“
„Mosher ji tam dal. Přirozeně chtěl do případu ještě víc zatáhnout Doru Cliftonovou. Nebylo nic jednoduššího než zahodit nůž do živého plotu.“
Sylvie se zamyslela a pak kývla. „Všechno to do sebe zapadá. Předpokládám správně, že Mosher sebral kabelku hned po vraždě?“
„Přesně tak. A Carr se nás pořád ptal, jestli máme její kabelku. Musel vědět, že ji Mosher vzal, a ptal se proto, aby zjistil, zda jsme si uvědomili hlavní důvod krádeže – ne vzít peníze, ale získat klíče od auta a od bytu a nakonec nechat kabelku ležet v bytě, aby dodala napsaným zprávám punc pravdivosti.
Myslím, že Carr nevěděl o Mosherově plánu zabít Rose. Jel do parku, aby se tam setkal s Moanou a s Daphne. Je dost pravděpodobné, že na mrtvolu narazil náhodou, nejspíš až poté, co Moana odjela.“
„A dostanete Carra?“
„Čert ví. Ale rozhodně ho proženem. Všechno, co proti němu zatím máme, jsou oprávněná podezření, ale žádné důkazy. Snažíme se ze všech sil nějaké použitelné důkazy vyhrabat.“
„Řekla bych, že jste ho zahnali do rohu, Dougu. Kdyby se Mosher přiznal…“
Přerušil ji: „Není to tak jednoduché, Sylvie. Když jsme zadrželi Daphne, Carr vyrazil co nejrychleji do Los Angeles. Ale nebyl tak hloupý, aby se pokoušel s námi závodit. Udělal totéž co my.“
„Zatelefonoval?“
Selby přikývl. „Víme, že Mosherovi někdo volal v nějaké záhadné a velice naléhavé záležitosti. Jen co položil telefon, opustil hotel a zatím se zdá, že zmizel z povrchu zemského.“
„Ale najdete ho, Dougu, ne? Přeci…“
„Pravděpodobně ho dopadneme, ale nebudeme už mít tu nejcennější zbraň.“
„Co?“
„Překvapení.“
„A jak to vypadá s Daphne Arcolovou?“
„Daphne si to opět rozmyslela a rozhodla se, že nebude mluvit. Dokonce po…
