Kapitola 6
Byly doby, kdy si Cotton Hawes přál, aby se opravdu jmenoval Veliký Smradlavý Bizon. Nesnášel jméno Hawes. Špatně se vyslovovalo. Znělo to jako Haf. Nesnášel taky jméno Cotton. Nikdo na světě se nejmenoval Cotton, jen Cotton Mather a ten zemřel v roce 1728. Ale Hawesův otec byl zbožný a za největšího puritánského duchovního považoval Cottona Mathera. Na počest toho koloniálního hledače Boha, který patřil k nejzběsilejším pronásledovatelům čarodějnic, pojmenoval svého syna Cotton. Procesy s čarodějnicemi v městě Salemu prostě nebral na vědomí - nebrat věci na vědomí uměl Hawesův otec báječně - byly pro něj jen malichernou pomstou ustrašeného města. Tím, že po něm pojmenoval syna, Jeremiah Hawes (proč ho jen nepojmenoval Jeremiah Hawes mladší?) prostě popřel, že by Cotton Mather měl nějaký podíl na tom, že bludy kolem čarodějnic dosáhly takových rozměrů. Proč ho nepojmenoval třeba Leo - Lev? Říkali by mu Levák. Hawes neuměl psát levou rukou, ale byl by dal přednost Levákovi před Cottonem. Levák Hawes! Každý mizerný zlodějíček by měl hned plný kalhoty!
Byly také doby, kdy Hawes nesnášel nikoho, kdo nebyl u policie. Vztahovalo se to i na ženy nebo přítelkyně policistů. Když nebyly u policie, neměly ponětí, jak to tam chodí. Smluvíte si schůzku s děvčetem a s kolegou a jeho holkou, a snažíte se jim říct, že vás dneska odpoledne někdo málem odbouchnul, ale ony se chtějí bavit o nehtech. O nějakým Novolaku, po kterým vám narostou dlouhý nehty. Chlápek, v ruce Magnum ráže 357, se vás před třema hodinama snažil zastřelit a ony žvaní o nehtech! Nejsou u policie a prostě to nechápou. Hawes řekl jednou Meyerovi, že ve Hvězdných válkách to řekli úplně špatně. Nemělo tam být „Ať je policie s vámi“, ale „Ať jste všichni u policie“!
Ten, kdo není u policie, fakticky nechce slyšet, jaký to je být policistou. Všichni se shodujou, že je to bezva přijet sem do města na návštěvu, ale chce tu někdo žít? A když už žije, tak si stěžuje. Přitom to, nač si stěžuje, není to, proč se tu opravdu těžko žije - a proč se tu nedá pracovat, když jste náhodou policajt. Takovej člověk neví nic o vnitřnostech města, nechce o nich ani slyšet, o vnitřnostech jiných měst taky ne. Vnitřnosti jsou mrtvolně bílý, oslizlý a plný červů, a právě ony zaměstnávají policisty ve dne v noci.
Manželky a přítelkyně policistů vědí, že se jejich partneři dívají na vnitřnosti města čtyřiadvacet hodin denně, ale nepřejou si, aby se jim ty vnitřnosti popisovaly. Každá se chodí modlit, aby se tomu jejímu nic nestalo, ale o těch bledých červama prolezlých vnitřnostech nechtějí slyšet, nepřejou si to. Chodí se modlit, aby o nich nemusely slyšet, aby o nich vůbec nevěděly. Někdy se na ně snaží zapomenout a vyspí se s někým, kdo není u policie. Pak se modlí za odpuštění svých hříchů - ale aspoň se nemusely těch zsinalých vnitřností dotýkat a mít na prstech všechen ten sliz.
Manžel Robin Steeleové pracoval ve městě v 26. policejním revíru.
Byl pochůzkář.
U policie byl tři roky. Sotva dost dlouho, aby toho měl po krk, obzvlášť v tak slušném revíru jako byl šestadvacátý.
Ale Robin Steeleová spala s Martinem J. Bensonem už šest měsíců.
Potvrdila, že byla s Bensonem večer 6. října, zatímco její muž projížděl ozbrojený městem v hlídkovém rádiovém voze. Potvrdila, že s ním byla zase včera v noci, zatímco její manžel měl zase plno práce na ulicích. Poprosila je, aby byli tak hodní a manželovi nic neříkali. Carellovi se svěřila, že má svého muže velice ráda a nechce mu ublížit. Ví, že má nebezpečné zaměstnání, a nechce, aby měl starosti tam venku při práci, kterou dělá. Když se jí Hawes zeptal, jestli ví, že není v Bensonově životě jediná žena, odpověděla: „To se rozumí, na tom nezáleží.“
Nezáleží na ničem, pomyslel si Hawes.
Až na to, že někdo věší mladý holky na kandelábry.
K Annii Rawlesové šel zřejmě proto, že toužil po společnosti ženy, která je policistkou. Chtěl si odpočinout ve společnosti někoho, komu nemusí vysvětlovat, oč jde. Chtěl být s někým, kdo automa…
