Celá e-kniha Zkouška neviny ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
Třetí kapitola
I.
Hester kráčela zvolna po schodech nahoru a z vysokého čela si shrnovala tmavé vlasy. Na chodbě se setkala s Kirsten Lindstromovou.
„Už odešel?“
„Ano, odešel.“
„Byl to pro vás otřes, Hester.“ Kirsten Lindstromová jí položila jemně ruku na rameno. „Pojďte, dám vám trochu brandy. Bylo toho na vás hodně.“
„Nemám chuť na brandy, Kirsty.“
„Nemusíte mít chuť, ale udělá vám dobře.“
Mladá dívka se dala bez odporu vést celou chodbou až do malého obývacího pokoje Kirsten Lindstromové. Vzala si nabídnutou brandy a pomalu usrkávala. Kirsten Lindstromová se rozhovořila:
„Přišlo to všechno příliš náhle. Měli nás na to připravit. Proč pan Marshall nejdříve nenapsal?“
„Myslím, že mu v tom doktor Calgary zabránil. Chtěl sem přijít a říci nám to sám.“
„Přijít a říci nám to sám, ale jděte! Co si myslel, že nám tou zprávou způsobí?“
„Snad se domníval,“ uvažovala Hester změněným, nevýrazným hlasem, „že budeme rádi.“
„Rádi — neradi — je to každopádně šok. Tohle dělat neměl.“
„Ale bylo to od něho v jistém směru statečné,“ zastala se Hester Calgaryho a do jejího obličeje se opět vrátila barva. „Myslím, že to nebylo nic lehkého přijít a vyprávět celé rodině, že její člen, který byl odsouzen za vraždu a zemřel ve vězení, byl ve skutečnosti nevinný. Ano, jistě je v tom kus statečnosti — ale přesto bych byla ráda, kdyby byl nepřišel,“ dodala.
„To — to bychom si přáli všichni,“ řekla úsečně slečna Lindstromová.
Hester se probrala ze svého zamyšlení a podívala se na ni s náhlým zájmem.
„Tak vy máte také takový pocit, Kirsty? Měla jsem za to, že snad jen já.“
„Nejsem hloupá,“ odpověděla slečna Lindstromová ostře. „Napadají mě určité možnosti, na které ten váš doktor Calgary asi nepomyslel.“
Hester vstala. „Musím jít k tatínkovi.“
Kirsten Lindstromová přisvědčila.
„Musí si dobře rozmyslet, co bude teď nejlepší udělat.“
Když Hester vešla do knihovny, Gwenda Vaughanová pilně telefonovala. Otec na ni pokynul prstem. Hester k němu přistoupila a usedla na opěradlo jeho křesla.
„Snažíme se dovolat Mary a Mickyho,“ vysvětloval. „Musíme jim to hned říci.“
„Haló,“ řekla Gwenda. „Je tam paní Durrantová? Mary? Tady Gwenda Vaughanová. Tatínek si přeje s vámi mluvit.“
Leo šel k aparátu a vzal si sluchátko.
„Mary? Jak se máš? Co dělá Filip?… Dobrá. Stalo se něco mimořádného… Myslel jsem, že byste se to měli hned dozvědět. Právě byl u nás nějaký doktor Calgary. Přinesl dopis od Andrewa Marshalla. Je to o Jackovi. Podle všeho jde opravdu o neobyčejnou záležitost — vypadá to, že příběh, který vyprávěl Jacko u soudu, jak ho někdo svezl do Drymouthu, se naprosto zakládal na pravdě. Tím mužem, který ho svezl, byl právě doktor Calgary…“ Přestal mluvit, jako by naslouchal, co mu dcera na druhém konci odpovídá. „Ano, dobře, Mary. Nechci teď vyprávět všechny podrobnosti a proč se už neobjevil tehdy. Měl úraz — otřes mozku. Celá ta záležitost je zřejmě dokonale ověřená. Volám, abych ti řekl, že bychom se zde měli všichni sejít, co možná nejdříve. Snad bychom mohli požádat Marshalla, aby k nám přišel a pohovořil si s námi o tom. Myslím, že by bylo nejlépe, kdyby nám právně poradil. Mohla bys i s Filipem?… Ano. Vím. Ale já se opravdu, má milá, domnívám, že je to důležité… ano… zavolej mne později, buď tak hodná. Ještě se musím dovolat Mickyho.“ Položil sluchátko.
Gwenda Vaughanová přistoupila k telefonu.
„Mám teď zkusit zavolat Mickyho?“
Vtom ji Hester požádala:
„Prosím vás, Gwendo, mně to nebude dlouho trvat, mohu si zavolat dříve? Chtěla bych mluvit s Donaldem.“
„Ovšem,“ přisvědčil Leo. „Ty s ním máš dnes večer někam jít, že?“
„Měla jsem,“ odpověděla Hester.
Otec se na ni pátravě zadíval.
„To tě to tak rozrušilo, drahá?“
„Nevím,“ řekla Hester. „Sama nevím, jak mi je.“
Gwenda ji pustila k telefonu a Hester vytočila číslo.
„Mohla bych prosím mluvit s doktorem Craigem? Ano. Ano. Hester Argylová u telefonu.“
Chvíli čekala a pak hovořila dál:
„Jsi to ty, Donalde? Chci ti říct, že dnes s tebou nemohu na přednášku… Ne, ne…
