2
ten černoušek už je tu zas! Pro krista pána, to já teda nevím jak k tomu ty Lada vůbec přídou! Koukni tady na toho ošklivého Prcka, Velký Bille!“ Bill se ani neohlédl; jen dál zasněně hleděl na načechrané letní obláčky, plující po nebi. Právě zvažoval jednu velmi důležitou otázku. Richie však tím nedostatkem pozornosti uražen nebyl. Předváděl se dál, „Jenom když se kouknu na toho ošklivého prcka, tak už vím, že si asi musím dát ještě jedno limo. Dám si ho na verandě, tam je přeci jen trochu chladnějc –“
„Píp-píp, Richie,“ řekl Ben s pusou plnou pišingru a Beverly se krátce zasmála.
„Ahoj,“ řekl Mike nejistě. Srdce mu bušilo trochu víc než normálně, byl ale odhodlaný pokračovat. Dlužil jim poděkování a otec ho učil, že dluhy se mají vždy vyrovnávat – a to co možná nejdříve, než z nich začnou běžet úroky.
Stan se ohlédl. „Ahoj,“ řekl, a pak se znovu zadíval na čtverec z proutků, jimiž byl vytyčen prostor uprostřed mýtiny.
„Bene, jsi si jistý, že to bude fungovat?“
„Jasně že to bude fungovat,“ řekl Ben. „Ahoj, Miku.“
„Chceš cigaretu?“ zeptala se Beverly. „Mám ještě dvě.“
„Ne, děkuji.“ Mike nabral dech a řekl: „Chtěl bych vám všem ještě jednou poděkovat, že jste mi tuhle pomohli. Ti kluci by mi určitě šeredně ublížili. A je mi líto, že to pár z vás chytilo za mě.“
Bill mávl rukou v gestu nech to plavat. „S t-t-tím si nedělej s-s-starosti. My s n-n-nimi máme p-p-problémy pořád.“ Posadil se a podíval se na Mika s náhlým zájmem. „M-m-můžu se tě na něco z-z-zeptat?“
„Klidně,“ řekl Mike. Nesměle se posadil. Takovou otázku občas slýchal. Ten kluk Denbroughů se ho chce zeptat, jaké to je být černochem.
Ale Bill místo toho řekl: „Když chytil L-L-Larsen ten n-n-nechytatelnej balón ve finále baseballové ligy před d-d-dvěma roky, m-m-myslíš si, že to bylo jen š-š-štěstí?“
Richie zhluboka zatáhl z cigarety a začal kašlat. Beverly ho dobrosrdečně plácala po zádech. „Jsi holt ještě začátečník, Richie, musíš se ještě hodně učit.“
„Já teda myslím, že se to propadne, Bene,“ řekl Eddie ustaraně, hledě na vytyčený čtverec. „Nevím, jestli mám být nadšený pomyšlením, že budu zaživa pochovaný.“
„Vůbec zaživa pochovaný nebudeš,“ řekl Ben. „A jestli ano, tak si tam budeš prostě cucat ten svůj přiblblej respirátor, než tě někdo vytáhne.“
Tato replika přišla Stanovi obzvlášť vtipná. Zvrátil hlavu k nebi a chechtal se tak strašně, až ho Eddie musel kopnout do holeně a požádat ho, aby přestal.
„Štěstí,“ řekl konečně Mike. „Já si myslím, že u nechytatelných balónů to je vždycky spíš štěstí než umění.“
„J-j-já taky,“ řekl Bill. Mike čekal na nějaké pokračování, ale Billovi to patrně stačilo. Zase se natáhl na zem, založil si ruce za hlavu a znovu začal sledoval plující obláčky.
„Co bude tohle?“ zeptal se Mike, hledě na čtverec z proutků.
„Ale, to je Slamníkův grandiózní nápad týdne,“ řekl Richie.
„Když naposledy zatopil polovinu Lad, tak to byla paráda, ale tentokrát to fakt je propadák. Tenhle měsíc se to jmenuje Vykopeme si vlastní klubovnu. Příští měsíc –“
„Co p-p-pořád Bena shazuješ,“ řekl Bill, stále pozoruje oblohu. „B-b-ude to fungovat, n-n-neboj se.“
„Bože můj, Bille, vždyť jen tak kecám.“
„N-n-někdy ale kecáš až m-m-moc, Richie.“
Richie přijal výtku bez jakéhokoliv komentáře. „Já to pořád ještě nechápu,“ řekl Mike.
„No, je to jednoduché,“ řekl Ben. „Oni původně chtěli takovou boudu na stromě, to by se dalo udělat, ale lidi mají takový hloupý zvyk lámat si kosti, když padají se stromů –“
„Chlapečku… chlapečku… půjč mi tvoji kostičku,“ řekl Stan! a opět se rozesmál, zatímco ostatní na něj zmateně hleděli. Stan neměl moc smyslu pro humor, a když už udělal nějaký vtip, tak byl takový trochu zvláštní.
„Seňórre, trochu ti to šíbe,“ řekl Richie. „To bude tím chóórkem a tím chmyzem, mám ten dojem.“
„No zkrátka,“ řekl Ben, „chceme vykopat asi půl druhého metru do hloubky tady ten čtverec, co jsem vytyčil. Víc do hloubky asi jít nemůžeme, protože bychom narazili na spodní vodu. A budeme muset zapažit stěny, aby se nesesypal…
