8
Tajný agent Jason Greenberg vešel létacími dveřmi na squashový kurt. „Dáváte si dost do těla, profesore Matlocku. Jste zpocený jak myš.“
„Nerad bych si ten pot dával analyzovat… Byl to ostatně váš nápad. Já bych zrovna tak uvítal Kresselovu kancelář nebo nějakou restauraci v centru.“
„Tady je to lepší… Ale musíme si promluvit rychle. V recepci tělocvičny jsem se ohlásil jako technik pojišťovny. Provádím kontrolu hasicích přístrojů.“
„Nejspíš by ji potřebovaly.“ Matlock zašel do rohu, vybalil z ručníku šedé tričko a přetáhl si ho přes hlavu. „Tak co pro mě máte? Ta včerejší noc byla docela pohnutá.“
„Když odmyslím ten poprask, nezjistili jsme nic nového. Aspoň nic konkrétního. Pár hypotéz, toť vše… Ale zachoval jste se správně, to se musí uznat.“
„Díky. Byl jsem dost zmatený. Co jsou to za hypotézy? Mluvíte jako vědec a to se mi moc nelíbí.“
Greenberg náhle naklonil hlavu. Od pravé stěny sem dolehlo dunivé pleskání. „Vedle je další kurt?“
„Ano. Na této straně jich je celkem šest. Tréninková hřiště bez balkonů pro diváky. Ale to snad víte, ne?“
Greenberg zvedl míček, mrštil jím o stěnu a vzal do ruky raketu. Matlock pochopil a vrátil přihrávku. Agent balonek chytil a znovu nadhodil. Pokračovali v pomalém rytmu a pohybovali se v omezeném okruhu. Greenberg mluvil tiše, monotónně.
„Domníváme se, že si vás testují. Je to nejlogičtější vysvětlení. Našel jste Ralphovu mrtvolu. Na policii jste vypověděl, že jste viděl auto. Důvod, proč jste se v noci pohyboval na tom místě, je dost slabý. Tak slabý, že podle nás působí hodnověrně. Chtějí se ujistit, na čem jsou, proto do toho zahrnuli i vaši přítelkyni. Jsou pečliví.“
„Fajn. To by byla hypotéza číslo jedna. Co dvojka?“
„Řekl jsem, že je nejlogičtější… Popravdě řečeno máme jenom jednu.“
„A Beeson?“
„Co s ním? Byl jste u něj, ne?“
Matlock podržel míček chvíli v ruce, než ho odpálil na boční stěnu mimo dosah Greenbergova pohledu.
„Že by byl Beeson chytřejší, než jsem si myslel, a vyhlásil poplach?“
„Mohl by, ale podle nás to není pravděpodobné… Podle toho, jak jste nám ten večer popsal.“
Jenže Matlock nepopsal celý večer. Neřekl Greenbergovi o tom, že Beeson někomu telefonoval. Vedly ho k tomu spíše emocionální než racionální důvody. Lucas Herron je starý pán s vynikající pověstí. Proslul svými starostmi o studenty, kteří se dostali do nesnází. Zastával se mladých nezkušených asistentů a vydatně tak přispíval k řešení personálních krizí. Matlock přesvědčil sám sebe, že „starý moudrý výr“ se spřátelil se zoufalým mladíkem a pomáhá mu ze zoufalé situace. Domníval se, že nemá právo vytahovat Herronovo jméno na světlo pouze na základě telefonátu zpanikařeného narkomana. Existuje řada vysvětlení. Promluví si s Herronem, třeba u kávy v restauraci nebo na tribuně baseballového stadionu — Lucas Herron baseball miloval — a poradí mu, aby dal od Archera Beesona ruce pryč.
„…o Beesonovi?“
„Co prosím?“ Matlock Greenbergovu otázku úplně přeslechl.
„Ptal jsem se vás, jestli vás o Beesonovi ještě něco nenapadlo.“
„Ne. Ani jsem o tom nepřemýšlel. Není pro nás důležitý. Myslím, že ty tablety i trávu rád zahodí, když si bude myslet, že si tím u mě pomůže.“
„Na to bych moc nespoléhal.“
„Nemusíte. Já o něm mám jisté pochybnosti… Hele, mně se moc nezdá, že byste vymysleli jenom jednu teorii. Tak ven s tím. Jak zní další?“
„No dobře. Máme ještě dvě, ale obě nám připadají přitažené za vlasy. Obě pocházejí z jednoho vejce. První říká, že ve Washingtonu došlo k úniku informací. Podle druhé k němu došlo zde v Carlyle.“
„Co se vám na nich nezdá?“
„Začnu Washingtonem. O této operaci ví sotva deset zasvěcených z Bílého domu a z ministerstva spravedlnosti. Jsou to lidé, kteří si běžně vyměňují tajné depeše s Kremlem. Vyloučeno.“
„A Carlyle?“
„Vy, Adrian Sealfont a ten protivný Samuel Kressel… Nic by mi neudělalo větší radost, než kdybych na něj mohl ukázat prstem, protože je to namyšlený blbec, ale i tady mohu zopakovat vyloučeno. Docela by mě taky potěšilo — už z etnických důvod…
