11
Jakmile Nina zavolala, že se vrátila, zajel jsem na farmu. Právě tankovala a už zase zívala.
Lewis mezitím ostříkal vůz a zajížděl s ním na parkovací místo. Harve a Phil se z Wolverhamptonu ještě nevrátili, ale všichni z boxů s březími klisnami už byli doma, kromě Azize, který jel do Irska.
Lewis vhodil vyplněnou stazku do schránky na dopisy a stručně mi ohlásil, že své dva koně v pořádku předal panu Usherovi. Na dostizích musel pomáhat hlavnímu cestovnímu stájníkovi při sedláni všech koní, protože ostatní stájníci nebyli k ničemu a Nina se omluvila, že na to není oblečená. Zřejmě se na Ninu díval svrchu, protože ho v tom nechala samotného. Marně ráno dělala co mohla a obdivovala fotografie jeho miminka, pomyslel jsem si s pobavením, nebylo jí to nic platné.
Nina zajela k mytí a začala stříkat tlakovou hadicí. Když jsem se zadíval na její staré džíny, obyčejný svetr, vlasy svázané nepořádně do uzlu, ani jsem se nedivil, že se jí nechtělo vystupovat na veřejnosti, nehledě na to, že by ji někdo mohl poznat, náležitě žasnout a klást nevhodné otázky.
Lewis odjel. Šel jsem za Ninou a nabídl se, že jí to ostříkám, když pro mne něco udělá. S úlevou přikývla. "Co když se vrátí Harve?"
"Něco bych si vymyslel."
"Dobře. Co mám udělat?"
"Zajděte si do stodoly pro tu novou plošinu a podívejte se pod všechny nádrže, jestli někde nenajdete další schránky."
Zatvářila se překvapeně. "Já myslela, že se po nich díval Jogger a že našel jen ty tři."
"Pokud si dobře vzpomínám, řekl mi o třech, ale nejsem si docela jistý, že se díval pod všechny vozy. Rád bych měl jistotu."
"Dobře," přikývla. "Vy se nechcete přesvědčit sám?"
"Ani ne."
Pátravě se na mne zadívala, ale nic neřekla. Šla si do stodoly pro plošinu a brala jeden vůz za druhým. Dokončil jsem mytí boxu zvenčí i uvnitř, zajel s ním na určené místo a připojil se k Nině u dveří do kanceláře.
"Takže..." oprašovala si lokty. "Je tam ještě jedna, pod Lewisovým boxem, prázdná jako ty ostatní. Lewis! To znamená, že jsme dnes do Lingfieldu jeli se dvěma schránkami. Já se ale od vozů celý den ani nehnula, což Lewise pěkně otrávilo, jenže on to se stájníky klidně stačil, vlastně mne ani nepotřeboval, ale mám to teď u něj špatné." Moc si z toho nedělala. "Nikdo se k boxům ani nepřiblížil, to můžu odpřisáhnout, nikdo se taky nezajímal o spodek."
Rozpomínal jsem se, co a jak bylo. "Lewisův vůz byl na cestě do Francie, když Jogger našel druhou a třetí schránku. Lewis odjel v pátek a vrátil se v úterý asi ve dvě ráno."
"Takže to je jasné. Jogger o Lewisově schránce nevěděl, byl už mrtvý, když se Lewis vrátil."
V houstnoucím šeru dvůr ozářila světla vjíždějícího Harvova vozu.
"Mám se podívat i pod tenhle?" zeptala se Nina.
"Pokud to půjde tak ano. Taky se podívejte pod ty, které jsme zatím vynechali."
Zívla. "Dobře. Mám zítra nějakou jízdu?"
"Isobel vás zase napsala do Lingfieldu."
"Dobře... tam už aspoň trefím."
Zeptal jsem se provinile: "Máte to daleko domů? Vždyť já ani nevím, kde bydlíte."
"Blízko Stow-on-the-Wold. Jízda domů mi trvá hodinu."
"To celkem jde. Hm... co kdybych vás pozval na večeři někam, kde byste to měla po cestě?"
"Obávám se, že na to nejsem oblečená."
"Můžeme jít do hospody."
"To ano, děkuju."
Šel jsem za Harvem, který právě tankoval. Byl celý šťastný, že z Wolverhamptonu přivezl vítěze, na kterého si ještě ke všemu vsadil. Prý mu stájník řekl, že to je tutovka. "Výjimečně to byla pravda."
Požádal jsem ho, aby za mnou přišel do kanceláře, jakmile dotankuje, že spolu probereme rozpis na další den. Samozřejmě přišel. Podíval jsem se z okna a vidím, že Nina využila příležitosti a zajíždí s plošinou pod vůz.
Prošel jsem s Harvem zdravě zaplněný rozpis. Sám měl jet do Chepstow, kam jezdil rád. "Výborně," řekl. Vyprávěl jsem mu o tom, jak Benjy Usher zapomněl na své dva proutěnkáře. "Jak dokáže připravit vítěze, to nepochopím," poznamenal Harve. "Fakt je, že má z pekla štěstí. Kdo jiný loni měl tři velký vítězství? Pamatujete si, jak tenkrát v Pixhill…
