Celá e-kniha Duna ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
Můj otec mi jednou řekl, že úcta k pravdě je velice blízká podstatě veškeré morálky. »Nic nemůže vzniknout z ničeho,« řekl. Toto je hluboká myšlenka, když člověk pochopí, kolik tváří může »pravda« mít.
PRINCEZNA IRULÁN: HOVORY S MUAD’DIBEM
»Vždycky jsem si u sebe cenil to, že všechno vidím takové, jaké to ve skutečnosti je,« řekl Thufir Hawat. »Být mentatem je prokletí, člověk nemůže s analýzou údajů přestat.«
V předjitřním šeru vypadal jeho starý kožnatý obličej velmi vážně. Rty zbarvené safó měl staženy do přímky, od níž se vzhůru táhly vrásky.
Naproti němu dřepěl na písku beze slova do pláště zahaleny muž, na nějž Hawatova slova zřejmě neudělala žádný dojem. Oba se krčili pod skalním převisem, který čněl nad širokou, mělkou dolinou - lístou. Přes obrys zbrázděných útesů se přeléval do písečné pánve rozbřesk zbarvující okolí do růžova. Pod převisem sídlil chlad, suchý a pronikavý pozůstatek nočního mrazu. Ještě krátce před rozbřeskem vál teplý vítr, ale nyní byla zima. Hawat slyšel, jak někteří z toho zbytku vojáků jeho jednotky cvakají zuby.
Muž sedící v podřepu naproti Hawatovi sem přišel za prvního světla zrádného úsvitu z protějšího konce doliny při přechodu se nad pískem takřka vznášel, splýval s dunami, jeho pohyby se daly stěží rozlišit.
Fremen zabodl prst do písku mezi nimi, nakreslil jím do písku obrazec, který vypadal jako mísa, z níž vyčnívala šipka. »Harkonnenové zde mají hodně hlídek,« řekl. Pozvedl prst a ukázal vzhůru přes útesy, z nichž Hawat a jeho muži při cestě sem sešplhali.
Ale stále nevěděl, oč fremenovi jde, a to ho trápilo. O člověku vyškoleném na mentata se předpokládalo, že má schopnost chápat motivy
Uplynulá noc byla v Hawatově životě ta nejhorší. Když začaly přicházet zprávy o útoku, byl v Tsimpo, posádkové vesnici, nárazníkovém stanovišti pro obranu bývalého hlavního města Kartága. Zpočátku si myslel To je jenom nálet. Harkonnenové provádějí zkoušku.
Ale zpráva stíhala zprávu - rychleji a rychleji.
Dvě legie se vylodily v Kartágu.
Pět legií - padesát brigád! - zaútočilo na vévodovu hlavní základnu v Arrakénu
Legie v Arsuntu.
Dva pluky ve Skalním rozštěpu.
Pak začaly zprávy přinášet bližší podrobnosti - mezi útočníky jsou imperiální sardaukaři, pravděpodobně v síle dvou legií. A ukázalo se, že útočníci přesně vědí, jakou sílu kam nasadit Přesně! Vynikající špionáž.
Hawat byl otřesen a jeho zuřivost dostoupila takového vrcholu že téměř ztratil schopnost plynule jako mentat uvažovat. Rozsah útoku zasáhl jeho mozek jako rána pěstí
Nyní, kdy se ukrýval pod kusem skály v poušti, sám sobě si přikývl, zahalil se do potrhané a prosekané tuniky, jako by zaháněl chladné stíny.
Rozsah útoku.
Ve svých úvahách vždycky počítal s tím, že pro zkušební nálety si jejich nepřítel vypůjčí na určitou dobu od Gildy nákladní člun. Na takovém taktickém prvku ve válce mezi rody nebylo nic neobvyklého. Na Arrakisu nákladní čluny pravidelně přistávaly, aby odtud pro rod Atreidů odvážely náklady koření. Proti náhodným útokům nepravých nákladních člunů učinil Hawat bezpečnostní opatření. Pokud jde o hlavní útok, uvažovali, že se ho nezúčastní více než deset brigád.
Ale podle posledního odhadu přistálo na Arrakisu více než dva tisíce lodí - a nejen nákladní čluny, ale i fregaty, průzkumné čluny, monitory, drtiče, pěchotní transportéry, kontejnery...
Více než stovka brigád - deset legií!
Na úhradu takového podniku by snad stačil pouze celkový příjem Arrakisu z koření za padesát let.
Snad stačil.
Příliš nízko jsem odhadl, kolik je baron ochoten utratit za to, aby na nás zaútočil, pomyslel si Hawat. Zklamal jsem svého vévodu.
A pak je zde záležitost se zrádcem.
Budu žít tak dlouho, abych ji viděl houpat se na oprátce! řekl si. Měl jsem tu benegesseritskou čarodějnici zabít, když jsem měl příležitost. Ani v nejmenším nepochyboval o tom, kdo je zradil - lady Jessica. Ukazovala na ni všechna dostupná fakta.
»Ten váš Gurney Halleck a část jeho jednotky jsou v bezpečí u našich přátel, u pašeráků,« …
