Nástrahy zubařského křesla (Agatha Christie)

V

Poté, co se zbavil děvčete, zavolal Poirot do Scotland Yardu. J app se ještě stále nevrátil, avšak detektiv seržant Beddoes nešetřil ochotou a sdílností.

Policii se zatím nepodařilo nalézt jediný důkaz, který by prokázal, že Frank Carter vlastnil inkriminovanou zbraň již před útokem v Exshamu.

Poirot zamyšleně zavěsil sluchátko. Tahle skutečnost hrála v Carterův prospěch. Prozatím však zůstávala osamocená.

Od Beddoese se také Poirot dozvěděl několik dalších podrobností o tvrzení Franka Cartera ohledně jeho práce zahradníka na Exshamu. Trval na své historce o tajné službě, která mu tuto práci nabídla. Dostal zaplaceno předem a obdržel i nějaká doporučení o svých zahradnických schopnostech. S těmi se měl obrátit na pana MacAlistera, hlavního zahradníka, se žádostí o práci.

Podle pokynů měl naslouchat rozhovorům ostatních zahradníků a zjistit, zda-li se u nich neprojevují ,rudé názory', přičemž měl předstírat, že on sám se k rudým tak trochu hlásí. Pohovor, ze kterého pro něj vyplynula jeho úloha a pokyny, vedla jakási žena, která se mu představila jako QH56. Byl jí prý doporučen jako zapřísáhlý antikomunista. Rozhovor se odehrával v temné místnosti, takže se nezdálo pravděpodobné, že by ji poznal, kdyby ji znovu viděl. Byla to zrzavá, silně nalíčená dáma.

Poirot zasténal. Jakoby se znovu vynořil duch Phillipse Oppenheima.

Byl v pokušení probrat toto téma s panem Barnesem. Podle pana Barnese k takovým věcem docházelo.

Poslední poštou se k Poirotovi dostalo něco, co ho ještě více znepokojilo.

Laciná obálka popsaná neforemným rukopisem, orazítkovaná v Hertfordshiru.

Poirot ji otevřel a jal se číst:

Vážený pane,

doufám, že mi prominete, že Vás takhle obtěžuju, ale dělám si velké starosti a nevím, co si počít. Za žádnou cenu se nechci nijak zaplést s policií. Snad jsem měla někomu říct, že něco vím, už dřív, ale když tvrdili, že se pán zastřelil sám, řekla jsem si, že je tedy všechno v pořádku, a navíc bych nerada zptisobila mladému pánovi slečny Nevillové zbytetečné potíže, ani na chvíli by mě nikdy nenapadlo, že to udělal on, to až když jsem se teď doslechla, že ho zatkli kvůli tomu, že někde na venkově střílel na nějakého džentlmena. Asi to nebude mít v hlavě úplně v pořádku a já to měla tehdy říct, tak jsem si řekla, že vám napíšu, protože vy se znáte s naší paní a tehdy jste se mě tak zvláštně vyptával, jestli nevím něco důležitého. Dneska samozřejmě lituju, že jsem mlčela, ale doufám, že se nebudu muset nijak zaplétat s policií, protože to by se mi vtibec nelíbilo a mojí matce taky ne, na to ona byla vždycky strašně choulostivá.

S úctou

Agnes Fletcherová

„Hned jsem věděl, že to bude mít co do činění s nějakým mužem,“ zamumlal Poirot. „Jen jsem neuhodl, se kterým, nic víc.“

Kompletní kniha ke stažení (ePub, PDF, MOBI):