Černý opat

LVI.

"Leslie!" zavolal Dick dole znovu, hlas mu úzkostí zněl chraptivě. U lůžka spatřil pár malých střevíčků. Lesliin klobouk byl na zemi, zmačkaný v beztvarou hromádku. Zdvihl pušku a stiskl hlaveň, byla ještě teplá a na zemi opodál se válely čtyři prázdné nábojnice. Pozvedl lucernu nad hlavu a v oblém zdivu výklenku spatřil kruhovité háky. Dovtípil se, že asi tamtudy uprchla. V mžiku vyskočil, chytil se nejspodnějšího kruhu a spěchal po divném žebříku vzhůru. Zastavil se pod mříží. Viděl ji už zdola a zklamal se v důvěře, že se dá odsunout.

"Tudy se nemohli dostat ven," řekl udýchaně, když se vrátil dolů.

Gilder se podrbal v šedivých vlasech.

"Kam se tedy, probůh, poděli?" uvažoval podrážděně.

Prohledali každou píď podlouhlé místnosti, odtáhli lůžko ode zdi, ale pod ním byla jenom pevná kamenná dlažba. Stůl byl asi připevněn k zemi, nemohli jím pohnout.

"Nepozorujete, že je ta podlaha nějak divná?" zeptal se Gilder náhle. "Není v jedné úrovni."

A když se Dick rozhlédl, musel mu dát za pravdu. Podlaha se pomalu svažovala od výklenku s vodou ke zdi za schody. Gilder si došel pro kladivo a oba za pomoci Puttlera a dalšího detektiva ze Scotland Yardu proklepali a proposlouchali každý kousek zdi. Duté místo nenašli. Všichni čtyři mužové se chopili stolu a snažili se jej odtáhnout, ale to se stejně mohli pokoušet pohnout zdmi. Stůl měl dubový základ, z něhož vybíhaly tři sloupy, nesoucí nesmírně pevnou desku.

Dick jasně chápal, co se stalo. Dívka byla napadena, objevila horní otvor, nějakým způsobem se zmocnila pušky a vystřelila vzhůru, aby přivábila pozornost. Pak ji asi Harry přemohl - a co potom?

Voda odtékala trhlinou v kamení šest až osm palců širokou. Nebylo možné, aby se člověk tím otvorem protáhl. Dick, aby měl jistotu, chtěl vodou narušený kámen odsekat. Pracovali kladivem a dlátem asi půl hodiny, když s ohlušující ranou praskl - a dveře se konečně mohly rozrazit dokořán. Vstoupili do místnosti tvarem i rozměry podobné té, kterou zahlédla Mary Wennerová, jen s tím rozdílem, že tam nebyly lavice a uprostřed v dlažbě zela okrouhlá díra. Dick si klekl na kraj a posvítil dolů lucernou, slyšel slabé šplouchání a viděl, jak se světlo hluboko dole zrcadlí ve vodě.

"Studna," řekl. "Všechny staré stavby měly vnitřní studny. I v londýnském Toweru je studna uprostřed žaláře."

Této místnosti se asi v pradávných dobách užívalo jako vězení. V určitých vzdálenostech visely po zdích zrezivělé řetězy a okovy pro nohy. V jednom rohu spatřil Dick hromadu hadrů, mezi nimiž zahlédl mléčně bílý hnát, a zachvěl se. Čím se asi provinil ubožák, který byl zbaven božího světla a bídně zahynul zde v té strašlivé temnotě?

"Tady nic není," mínil Gilder.

Dick přivázal lucernu na konec provazu a pomaluji spouštěl do hloubky. Asi ve třiceti stopách se dotkla hladiny. Staří stavitelé uměli stavět! Zdálo se, že zelené, mechem porostlé boky studně jsou z jednoho kusu. Ale pak se Dickovi srdce skoro zastavilo. Ze zdánlivě celistvé stěny se vysunula bílá ruka a na ní se zatřpytil velký démant, který tak dobře znal. Zdola slyšel tlumené hlasy. Rozčilením mu lucerna sklouzla do vody.

Hlasitě zaklel.

"Dejte mi jinou lucernu!" zavolal, vytáhl provaz, odvázal zhaslou svítilnu a odhodil ji stranou. Pak si přivázal na provaz Puttlerovu lampu. "A teď lano, rychle!"

Jenže pro lano se muselo až na zámek. Dick zuřil netrpělivostí a byl by se pustil dolů přímo po zrádných stěnách studny, kdyby ho Puttler nezadržel.

Po dlouhé době, Dickovi se zdálo, jako by to byla věčnost, přiběhl kdosi z detektivů a přinesl lano. Jeden konec spustili dolů a druhý přivázali na krumpáč, který položili mezi otevřené dveře. Dick začal šplhat dolů, lampu držel v zubech. Nohy mu na vlhkých stěnách klouzaly. Konečně se dostal k místu, kde zahlédl dívčí ruku.

Byl tam malý otvor, asi čtyřikrát šest palců veliký, zřejmě vzduchový kanál. Dick se snažil podívat se dovnitř, ale viděl jen stěnu z drsně opracovaného kamene. Zavolal dívčino jméno, odpověď však nedost…