Smečka děsu

Již na první pohled byl bankéř mrtev. "Jděte pro doktora!" rozkázal detektiv.

Když osaměl, dal se Arnold Long do zevrubné prohlídky pokoje. Mimo Cravelova klíče, který byl zvenčí v zámku, tady jiný nebyl. Dveře do koupelny byly zavřené na závoru, dveře do salónu rovněž. Vzhledem ke chladným nocem byla zavřena a na zástrčky zajištěna i veškerá okna. Jen tři malé světlíky nad okny byly pootevřeny vzhledem k větrání.

Detektiv jedno z oken otevřel a vyhlédl ven. Skleněná střecha jídelny zářila světlem, nikde ani stopy po žebříku.

"Kudy vrah vešel a kudy zmizel?" to byla kardinální otázka.

Dlouhý šatník u nohou lůžka byl prázdný, postel čistě odestlaná a nedotčená. Arnold Long vzal z toaletního stolku kartáč na vlasy s alpakovou rukojetí a ťukal na dřevěné ostění pokoje. Podle zvuků marně - žádný prostor za leštěným dubem nebyl.

Zbraň, kterou byl finančník zavražděn, musela být sotva palec od jeho hlavy. Podle polohy těla bylo jasné, že i kdyby v tomto pokoji byla nějaká tajná dvířka, musela by se otevírat do salónu, kde už Long ve chvíli osudného výstřelu byl.

Sázkař Long zavrtěl hlavou. Monkford byl zavražděn v pokoji, kam nemohl nikdo vejít. Vyšel po tomto konstatování na chodbu a téměř se srazil s Cravelem. V hoteliérově tváři byl strach. Pokojská, která ho doprovázela, se chvěla.

"Pane Longu... něco se přihodilo v pokoji slečny Sandersové!"

"Nevím přesně co..." upřesňovala pokojská. "Ale vypadalo to na výstřel..."

Long už dál nečekal. Vymrštil se jako péro, bral schody po dvou. Zastavil se až před Nořiným pokojem. Z klíčové dírky se vznášel úzký pramínek dýmu!

"Co se děje, pane Longu?" ozvalo se mu za zády.

"Noro..." cítil srdce bušící až v krku. "Máte klíč?"

Téměř jí ho vytrhl z ruky, odemkl a rozrazil dveře. Dovnitř vpadl s revolverem v ruce. Zcela jistě zde došlo k nějaké explozi - dokazoval to ještě zápach. Na krbu spatřil Long bílý, začouzený a ještě doutnající papír. Bez okolků ho ponořil do džbánu s vodou, stojícího u umyvadla.

"Co se stalo?" nechápala Nora.

"Nic zvláštního..." uklidňoval ji. "Můžete tady počkat, prosím?!"

Otočil se a spěchal zpět do bankéřova pokoje. Před několika okamžiky tam zanechal hoteliéra, ten teď už stál na chodbě a hlásil:

"Myslel jsem, že bude lépe, když zavřu, než přijdete!"

Long poděkoval kývnutím hlavy a oba znovu vstoupili do pokoje. Za bankéřova zápasu se smrtí bylo sluchátko telefonu strženo k zemi, kde teď leželo, zbroceno krví. Monkford byl zastřelen z nejbližší vzdálenosti do hlavy - téměř tak, jako Harry od hulánů i jako bývalý voják v Bourne Endu...

Long se vítal s detektivem, který měl službu v hotelu, a který vycítil, že se stalo něco mimořádného. Požádali ředitele, aby je opustil. Zavřeli dveře a dali se společně do pečlivé, detailní prohlídky.

Arnold Long si byl jistý, že když poprvé otevřel dveře Monkfordova pokoje, tak byl naprosto prázdný. Nebylo tady místečka, kam by se někdo mohl ukrýt. Znovu bedlivě prozkoumal stěny vykládané ostěním, nevynechal strop ani skříně. Krb zde nebyl, pokoje byly vyt…