Smečka děsu

"Ne, pane. Slečna Sandersová odešla již před hodinou. Neviděla jsem ji, jak odchází... ale je tady ještě její cestovní vak..."

Long se obrátil na Roucha, seržant dal znamení muži na druhém chodníku, který měl za úkol střežit dům.

"Jsem tady víc jak půldruhé hodiny, ale z budovy nevyšel ani ten člověk, který tam vešel, ani slečna Sandersová, pane!"

Long přikývl a s inspektorem Rouchem vešli dovnitř.

Služka je ujišťovala:

"Když jsem přinesla cestovní vak slečny na příkaz toho muže, slečna již odešla. Nezaslechla jsem však, že by za ní cvakly dveře..."

Sázkař se rozhodl pro krátkou prohlídku salónu. Stříbrná souprava na kávu zde ještě byla tak, jak ji Nora opustila. Long vzal do ruky zpola vyprázdněný koflík a přičichl k němu:

"Je to jasné, Rouchu!"

Seržant si také přičichl a přikývl:

"To se rozumí!"

Vrátili se do haly, kde Longa napadlo, jestli neexistuje ještě nějaký jiný východ z domu. Služka přisvědčila, že z pracovny Miss Revelstoke vedou dveře ke garáži. Ta byla ještě otevřena. Dvě stopy pneumatik ukazovaly, že zde ještě před několika málo hodinami stál vůz. Rouch se ohnul, aby si prohlédl vzorek pneumatik otištěných v olejových skvrnách podlahy garáže a hlásil:

"Stará značka, nejspíš Daimler, Longu!"

Inspektor, který měl za úkol dům střežit poznamenal, že viděl asi čtvrt hodiny poté, kdy do domu vešel neznámý muž, že kolem budovy přejel takový automobil.

"Byl to starý Daimler, měl tmavé záclony, snad modré, a byly spuštěné. Domníval jsem se, že je to nějaký cestující, odjíždějící na venkov..."

Long polkl kletbu, kterou by ho nejraději zasypal. Inspektora Foucha pověřil pátráním v místě a sám skočil do vozu, aby se pokusil Daimlera najít. Štěstí mu přálo. Na silnici do Bathu zachytil jeho stopu. Dopravní policista ono auto viděl:

"Ujíždělo směrem ke Staines, inspektore. Nemůžete se zmýlit, poznáte ho podle poškozené tabulky s číslem. Chtěli jsme ho proto stavět, ale nerespektoval naší výzvu a ujel."

Arnold Long na víc nečekal. Zasta…