Muž, který nikdy neprohrál

Edgar Wallace

46 

Elektronická kniha: Edgar Wallace – Muž, který nikdy neprohrál (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: wallace08 Kategorie:

Popis

Edgar Wallace: Muž, který nikdy neprohrál

Anotace

Edgar Wallace - životopis, dílo, citáty, knihy ke stažení

Edgar Wallace – životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Vydáno

Žánr

Název originálu

The Little Green Man

Originál vydán

Jazyk originálu

Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Muž, který nikdy neprohrál“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Muž v šedém kašmírovém obleku, který si hověl s tváří obrácenou k Hotelu de Paris, si neurčitě uvědomoval, že je z jednoho balkónu pozorován. Uhodl také, že se o něm mluví, ale byl už na svou slávu zvyklý. Jako by slyšel toho muže, jak říká dívce: "To je ten slavný Twyford - ten chlap, co má systém a co pravidelně každý týden rozbije bank."

Byl ale příliš líný a ospalý, aby aspoň zvedl hlavu a rozpoznal ty nově příchozí do Monte Carla (jimiž zřejmě byli). Natáhl znovu dlouhé nohy na slunce a obrátil se trochu pohodlněji.

Byl to prošedivělý čtyřicátník. Hubená, oholená tvář, velké pravidelné bílé zuby, jež se rády ukazovaly, protože se rád smál, oči pevně, neuhýbavě modré, nervy ze železa: to byly některé charakterové vlastnosti Aubreye Twyforda, Muže, který nikdy neprohrál.

"To je Aubrey Twyford," řekl mladík na balkóně závistivě. "Kdyby pánbůh dal a já měl jen polovinu jeho štěstí, nebo třeba desetinu."

"Chudáčku Bobby!" politovala ho dívka.

"Jaké štěstí?"

Starší paní, která k nim v té chvíli vešla francouzským oknem, nemluvila příliš mile ani je nepozdravila zrovna vlídně.

"Ahoj, Bobby," řekla a nastavila mu tvář, "slyšela jsem, žes už přijel. O kom jsi to mluvil?"

Kývl směrem k náměstí a paní Braneová si zastínila oči a prohlédla si rozvalenou postavu od špiček bílých bot až po šedý klobouk.

"To je Aubrey Twyford - říkají mu Muž, který nemůže prohrát. Přijde do Monte Carla každou sezónu od února do května a nikdy neodejde od stolu, aniž by vyhrál."

"To je věru obdivuhodné!" odpověděla paní Braneová suše. "Chceš snad napodobit jeho příklad, Bobby?"

"No, abych pravdu řekl, teto," zasmál se Bobby, "doufal jsem trochu."

Pokrčila nos. "Nemám ráda karbaníky," řekla zhurta. "To musí být strašná osoba." Pohlédla znovu na předmět jejich hovoru.

Twyford už vstal a šel pomalu naproti malému tlustému muži, scházejícímu se schodů Hotelu de Paris.

"To je Souchet, velký pařížský bankéř. Je to milionář, ale neměnil bych s ním. Jeho dcera utekla tento týden se šoférem a chudák stará je z toho celý pryč. Prohrává při hře, jenže si to pořád může dovolit," řekl Bobby smutně.

Dívka zašla do pokoje a teta k němu přistoupila blíže.

"Pročpak jsi přijel do Monte Carla, Bobby?"

"Proč?" Velmi nepřesvědčivě se snažil tvářit překvapeně. "No proč, vždyť sem jezdím každý rok."

"Ale proč jsi přijel teď?" zeptala se.

Hned neodpověděl, ani se jí nepodíval do očí.

"Už mě to všecko unavuje, Bobby," řekla tiše. "Děláš si z Madge legraci. Holka je z toho celá nešťastná. Nabídneš jí sňatek nebo ne?"

Hořce se zasmál, protože Bobby se chvílemi litoval. "Se čtyřmi sty librami za rok?"

"To je toho," řekla opovržlivě, "jako by záleželo na penězích!"

Otočil se k ní. "To tedy záleží! Madge je bohatá dívka a já jsem chudý. Až si s ní budu trochu rovnější, požádám ji o ruku."

"To je od tebe jenom ješitnost," mínila stará dáma, "mužská ješitnost! Kdyby ona byla chudá a ty bohatý, vůbec by ti to nevadilo. Nepřipadalo by ti nevhodné, aby ona přijala tvoje bohats…