Řeka diamantů

10. MUŽ V TRESTANECKÝCH ŠATECH

Alphons Lambaire byl muž různých zájmů.

Za dvaačtyřicet let svého života je sbíral, jako jiný muž sbírá staré rytiny. Volil postranní cesty v rozporu se zákony.

Všechno, co o něm Amber řekl, byla pravda. Bylo toho ještě víc, než Amber řekl.

Byl mincovníkem, který s pověstným seňorem Villitissim a s neméně pověstnými společníky bývalého senátora byl zodpovědný za znepokojující rozmnožení stříbrných peněz, kterým trpěly světové trhy.

Je známý fakt, že jedno falešné vydání mincí ve Španělsku zvýšilo dvacet osm peset na třicet jedna za měsíc.

Nevypadal na tvrdého darebáka, ale byl to jasně vyhraněný typ zločince.

Bělásek - Cornelius Josiah Whitey, abychom ho správně pojmenovali, byl postavou menší, ale o to větší darebák.

Bělásek řekl jednou odpoledne, asi za týden po polední návštěvě u Suttonových:

"Co vám schází, Lambaire, je rozlet. Jakmile se před vámi vyskytne i ta nejmenší nesnáz - scvrknete se jako prasklý balónek, místo abyste se nafoukl."

Lambaire něco zabručel.

Neměl právě náladu na psychologické rozpravy.

Byli na cestě k Warwick Gardens, k poslední rozmluvě se Suttonem a jeho sestrou.

"Když byl Amber odhalen -," pokračoval Bělásek, "byl byste celou věc nadobro utopil - ano, Lambaire! Byl byste toho nechal kvůli nějakému Amberovi, obyčejnému zloději právě propuštěnému z lapáku."

"Bál jsem se, že mě Sutton prohlédne - že mě usvědčí."

"Pitomost!" řekl Bělásek opovržlivě. "Nemohl vás usvědčit. Copak nevíte, člověče, že mladíci jeho věku udělají všechno možné, jenom aby ukázali, že mají pravdu?"

"Hm - ale to děvče jsme nepřesvědčili," namítal Lambaire.

"A nikdy nepřesvědčíme," dodal Bělásek. "Vy pro ni představujete ďábla."

Při tomto upřímném prohlášení se Lambaire zamračil, a Bělásek raději dál nemluvil.

Vpustili je do domu a uvedli do Francisova pokoje.

Mladík seděl uprostřed záplavy ceníků, seznamů, map a výstroje. Byl ve vestě a košili, kouřil dýmku a byl sám se sebou velmi spokojen.

Pozdravil oba hosty veselým úsměvem.

"Jen dál - jen dál - a najděte si místo, kam byste si sedli," zval je. "Dám vědět Cynthii, že jste tady." Zaklonil se a stiskl ve zdi za sebou tlačítko.

"Bude dobře, když tu věc s mapou skončíme. Ten proklatý Amber to všechno rozvrtal. Vy víte, jak jsou ženy podezíravé - a to dobré děvče vás podezřívá ze všeho možného."

A smál se tomu jako podařenému žertu.

Vešla služka a Francis jí předal vzkaz pro sestru.

"Podařilo se mi ji přemluvit, aby mi dala tu mapu," řekl.

Lambaire si oddechl a Běláskovy oči zazářily radostným uspokojením.

"Nebudete tomu věřit, ale já jsem ji nikdy pořádně neviděl, jen jsem do ní krátce nahlédl. Po všem tom rozruchu by mě velmi zklamalo, kdyby to nebyl jasný a rozhodující dokument."

V tuto chvíli vstoupila do pokoje Cynthie.

Lambairovi se lehce uklonila a úplně ignorovala Běláskovu přehnanou zdvořilost.

Lambaire měl smysl pro ženskou krásu a znovu si s velmi příjemným překvapením uvědomoval, že Cynthie je velmi krásná. Její rysy byly dokonalé, oči velké a šedé - byla vysoká a štíhlá a každý pohyb byl pružný.

Lambaire na ni prvně hleděl jako na ženu, a ne jako na protivníka, a ten pohled ho těšil.

Stála u stolu, kde seděl její bratr, a dívala se na něho velmi vážně.

Bělásek pocítil uspokojení, když spatřil, že držela v ruce velkou obálku. Domníval se, že v této obálce je mapa, která byla předmětem tolika hovorů.

Jeho domněnka se potvrdila, protože Cynthie beze slova vyndala z obálky dva listy papíru. První byl zažloutlá a poskvrněná mapa, nakreslená na tlustém papíru. Byla seschlá vedrem a bylo na ní vidět, že se s ní neopatrně zacházelo.

Druhý list byl čistý bílý papír a ten teď položila před svého bratra.

Hleděl na něj udiveně a pak zdvihl k dívce oči s tázavým pohledem.

"Ano," řekla, jako by odpovídala na jeho nevyslovenou otázku.

"Tohle je kopie - ale přinesla jsem originál, abys ho mohl porovnat." Položila zažloutlý papír vedle mapy. "Kopie je naprosto dokonalá,'; řekla.

"Ale k čemu, u všech všudy; potřebuješ kopii?" ptal se nakvašeně.

Místo odpovědi vzala originál a vložila jej znovu do obálky.

"Kopie je pro tebe," řekla. "Originál si ponechám."

Sutton měl příliš velkou radost, že mapu vůbec dostal, aby se staral o to, jestli je to originál nebo kopie. Když se nad ní skláněl, přistoupili oba muži ke stolu blíž.

"Ten plán vypadá velmi komicky," řekl Francis. "Zdá se, že můj otec chodil úplně v polokruhu."

"Čemu nerozumím, je tahle tečkovaná čára," pokračoval mladík za chvíli a ukázal na přímou čáru tvořící základ trojúhelníku; obě ramena vyznačovala čarou badatelovu cestu.

"Myslím, že můžu podat potřebné vysvětlení," pravil Lambaire svým nejvlídnějším hlasem. Obrátil se k dívce, která se na něho podívala.

"Při mé poslední návštěvě se zde udála trapná scéna, kterou jsem nezavinil. Muž, kterého mohu označit jako - jako -"

"Nebezpečného chlapa," řekl Bělásek.

"Nebezpečného," opakoval Lambaire, "a jenž hrubě a drze útočil na mou čest a poctivost. Tenhle muž už ochutnal stravu v mnoha věznicích."

"Myslím, že není třeba rozebírat podrobnosti páně Amberovy kariéry." Na tvářích dívky se objevil ruměnec, když promluvila k Lambairovi.

"Jak si přejete!" Byl podrážděný, protože měl řečnické nadání, a proto sem přišel s pečlivě připravenou řečí. "Chtěl jsem jenom říct, že ten Amber mluvil pravdu, ačkoliv jeho -"

"Dedukce?" řekl Bělásek.

"Ačkoliv jeho dedukce jsou naprosto pochybené. Kompas, který váš otec použil, fungoval opravdu špatně."

Dívčiny oči se stále upíraly na jeho tvář.

"Byl špatný," pokračoval Lambaire. "A já jsem to zjistil sám teprve včera. Byly vyrobeny čtyři stejné kompasy - dva z nich měl váš otec a dva jsem uložil ve svém sejfu."

"A proč?" zeptala se dívka.

"To se dá snadno vysvětlit," odpověděl Lambaire horlivě. "Věděl jsem, že i kdyby se to panu Suttonovi podařilo, bude třeba nová výprava. A protože jsem obchodník, nakupuji po obchodníčku - člověk dostane věci mnohem levněji -"

"Objedná-li ve větším množství," mumlal Bělásek.

"V jisté…