XXIV. KAPITOLA
Těsně u chodníku před domem čekalo policejní auto. O'Regan promluvil několik slov s řidičem, otevřel dvířka, pokynul Josephine a usedl pak vedle ní. Když se auto rozjelo, kapitán vzal z kapsy pouzdro s cigaretami a nabídl dívce.
"Cigaretu, slečno Bradyová?"
Přijala, O'Regan zapálil jí a sobě, opřel se na sedadle a chvíli zuřivě kouřil.
"Kapitáne O'Regane," přerušila dívka ticho.
"Většina mých známých mi říká Tricku - dokonce i Ben Guinney mi říkal Tricku."
"Většina mých známých mi říká Josephino," usmála se. "Dokonce i Ben Guinney mi říkal Josephino."
"Dovolíte-li, budu vám říkat Jo - kvůli úspoře času."
Naklonila se k němu a opatrně položila ruku na jeho rukáv.
"Poslyšte, kapitáne - Tricku," opravila se, "musím vám vysvětlit velmi mnohé -"
"Nic mi nemusíte vysvětlovat," přerušil ji. "Schnitzera zastřelil Guinney, viděla jste to, ale bála jste se mluvit, protože vás zastrašil."
"Ano, chtěla jsem vám říci -"
"Vím všechno."
"I to, že - v Guinneyově domě... Když jste přišel pro mne a já jsem vám řekla, že už vás nechci nikdy vidět -"
"Bylo to znamenitě sehráno, Jo, sám bych to nedovedl lépe. Ale vím všechno."
"Je snad na světě něco, co Trick O'Regan neví?" usmála se.
"Vím mnoho," pravil sebevědomě, "tak například vím, že na zdi vašeho pokoje visí výstřižek z novin s mou podobiznou, ale nevím, proč jste jej tam přišpendlila."
"A já zase vím," usm…
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.