Katuška a deset

Edgar Wallace

69 

Elektronická kniha: Edgar Wallace – Katuška a deset (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: wallace19 Kategorie:

Popis

Edgar Wallace: Katuška a deset

Anotace

Edgar Wallace – životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Vydáno

Název originálu

Kate Plus 10

Originál vydán

Jazyk originálu

Překlad

Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Katuška a deset“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

7

Lord Flanborough dával večerní společnost. Byl velmi metodickým mužem a pokaždé provedl své přípravy a disposice již dlouho předem, takže nebylo divno, byl-li rozmrzen, když v poslední chvíli jeho dcera navrhla velkou změnu v jeho plánech.

„Má drahá Moyo,“ řekl nedůtklivě, „nedělej nesmyslů. Dojista po všem tom, co se přihodilo – po jeho prapodivném chování –“

„Oh, tati, jaký to nesmysl,“ řekla dívka. „Michal je doopravdy velmi dobrým hochem, a bude jistě velmi zábavným. Já bych opravdu nevydržela u stolu po celou večeři se všemi těmito nudnými lidmi, a nepozveš-li ho, nezbude mi nic jiného, nežli že dostanu bolení hlavy.“

„Ale má drahá,“ namítal její otec, „Sir Ralph bude přece sám dostatečnou zábavou pro tebe – myslím?“

„Sir Ralph je nejnudnější panák z nich všech,“ řekla dívka mrazivě. „Prosím tě, udělej mi to k vůli.“

A tak ke svému údivu a překvapení dostal Michal pozvánku k večeři, sepsanou tak vlídnými výrazy, že si učinil docela nesprávnou představu, že některý jiný host Moye odřekl, a že byl proto povolán on, aby ji zbavil zodpovědnosti, že by u stolu sedělo třináct hostí. –

Byla to ještě hroznější společnost, nežli si Moya představovala.

Sir Ralph Sapson byl zábavným po svém způsobu, ale jeho způsob nebyl způsobem Moyiným. Byl to tučný, hezký mladý muž na lepší straně třicítky, nesmírně bohatý a podle úsudku jejího otce nesmírně schopný. Ačkoliv nebylo žádného určitého ujednání, rozumělo se velmi určitě, hlavně ze strany lorda Flanborougha, že si sir Ralph přeje těsnější spojení s rodinou Flanboroughů, nežli mu skýtala jeho podnikavá ředitelství.

Ostatní hosté pak byli ještě méně zábavnými než sir Ralph. Byli tu ještě tři členové sněmovny lordů: Starý lord Katchstock, jenž byl politickým lordem a jenž kdysi byl státním podtajemníkem v kterémsi zapomenutém ministerstvu. Dále Marquis of Cheddar, jenž byl sportovním lordem a měl své vlastní teorie o soustavě chovu Bruce Lowa; a lord Dumberton, jenž byl vojenským lordem, velmi chudým a velmi špatným a zlým, ačli pověst nelhala. A pak tu byl výběr ředitelů otcových a jiných společností, mezi nimiž byl i pan Reginald Boltover, který poznal Michala s provinileckým úlekem, a jenž pak neměl nejmenšího zájmu na společnosti, ale čekal se zaraženým dechem, že Michal prozradí jeho hrozné tajemství. – Byly tu tři dámy, které Michalovi způsobily dojem, že byly vykoupány v diamantech svými herkulovskými komornými, a pak tu byla suchá, staromódně oblečená dáma s hákovitým nosem.

„Vypůjčila si vévodkyně něco?“ ptal se Michal tiše hostitelky.

„Ne ode mne,“ řekla dívka významně. „Ale otec je trochu přístupný. – Ale ona je opravdu dobrá ženská – jenom bych chtěla, aby nešňupala.“

Michal znal všechny a byl znám všem.

„Je to prapodivný nápad od vás, že jste šel k policii, Pretherstone,“ řekl sir Ralph s oním protektorským výrazem, který měl v zásobě pro lidi chudší, nežli byl on sám.

„Je to zrovna tak divný nápad, jako váš nápad jíti k obchodu a vésti krámy.“

Sir Ralph se usmál shovívavě.

„Člověk musí něco dělat, aby získal počestné živobytí,“ řekl. „Mám za to, že svým poukazem na krám narážíte na moje společenství v ‚Osadních maloprodejních skladech‘? – To vynáší sto tisíc ročně, Pretherstone.“

„Pak máte sto tisíc důvodů ku prodávání špatných marmelád,“ odvětil Michal. „Já s tím souhlasím – já jsem už dávno přestal kupovat ve vašich krámech.“

„To je pro nás tragické!“ řekl sir Ralph s drtivým humorem. „Zkuste to s námi opět a my se pokusíme získati si vaši přízeň.“

„Mám pro vás jinou kůstku k chycení,“ řekl Michal. – Michal neměl rád sira Ralpha. –

„Přijel jsem onehdy železnicí ze Seahamptonu,“ pokračoval Michal, „železniční vůz byl pod psa – nebyl přes měsíc vůbec vyčištěn, a vlak měl padesát minut zpoždění. Trať Londýn-Seahampton je ještě jiným z vašich nejvýnosnějších podniků, že ano?“

„Řeklo se mi, že na ní mám zájem,“ řekl sir Ralph a usmíval se s výmluvným dorozuměním na dívku. „Ale opravdu, můj drahý Pretherstone, když naleznete některou tak mizerně vedenou dráhu, měl byste si stěžovati policii.“

To ho tak pobavilo, že se smál hlasitě, a následek toho byl, že musil vysvětlovati svůj žert čtrnácti lidem, kteří byli zvědavi zvěděti, čemu se směje.

Michal byl nucen odejíti brzy.

„Zůstal bych velmi rád a zahrál bych si s vámi bridž,“ řekl.

„Michale, vy jste příšerný, nezdá se vám?“ řekla mu Moya vyčítavě.

„Příšerný?“ opakoval udiveně.

„Jste teď tak hrozně praktickým! Nebýval jste vždy takovým!“

„Ale vy jste nebyla vždycky nepraktickou,“ zasmál se.

Lady Moya doufala – nevěděla přesně, več doufala, ale nový Michal byl tak nepodoben bývalému Michalu, že by byla málem brečela zlostí a hněvem. Ta tam byla bývalá bezstarostná lehkovážná odvaha, bývalá výstřednost – vyjma v tom, že dosud dovedl stejně dopalovat její hosty – ten tam byl bývalý obdiv, jenž záříval z jeho očí. Měla nepříjemný pocit, že se jí po celý čas potají vysmívá, a to nikterak nezvýšilo její štěstí.

„Aspoň nemyslím, že jste hodný,“ řekla. „Nepřijdete nás navštíviti častěji?“

„Ztratíte-li svůj perlový náhrdelník anebo shledáte-li, že najatá dáma odnáší potají vaše zásoby, pošlete pár řádek inspektoru Michalu Pretherstonovi, Scotland House, pokoj č. 26 a budu u vás okamžitě.“

„Čímž chcete říci, že netoužíte vídati nás vůbec,“ řekla špulivě. „Mrzí mne, že jsem vás zvala na dnešek!“

„Já jsem naopak velmi rád!“ řekl.

Později, když Michal odešel, shledal lord Ralph, že je Moya, aspoň dnes, velmi nezábavnou společnicí, ačkoliv jenom žena dovede pochopiti, proč by měla býti lady Moya rozmrzelá svým odmítnutým nápadníkem. Nemilovala ho nikdy. V mnohém směru se jí spíše nelíbil a byl jí protivný – a možná, že skrytým důvodem, proč ho pozvala, bylo, aby si potvrdila a zpečetila svoji lhostejnost k němu. Kdyby byl býval Michal i jen v nejnepatrnější míře pozorným, kdyby byl projevil nejslabší tužbu, aby znovu nabyl ztracenou půdu a znovu navázal bývalou romanci, bylo by jí poskytlo nesmírné uspokojení, že by ho mohla zaraziti – a byla by šla …