Steward

5. KAPITOLA
Duch Johna Hollinga

„S mořem jsou spojeny různé věci, které se nikdy nezmění. Kdysi se mnou cestoval jistý spisovatel, který mi to tvrdil, a když spisovatelé říkají něco originálního, tak už to stojí za zapamatování. Čímž ovšem netvrdím, že se to děje příliš často.

‚Felixi,’ řekl, ‚moře má své vlastní tajemství, které nebude nikdy prozkoumáno – magické kouzlo, které věda nikdy nerozřešila a nikdy nerozřeší. ‚

Ano, magické kouzlo – to je ten nejsprávnější výraz. Je to něco, čemu nerozumíme. Jako například to zrcadlo v jedné přepychové kajutě na parníku Canothic. Před tím zrcadlem si dva muži prořízli hrdla. Jeden z nich byl ihned mrtvý a druhý žil aspoň tak dlouho, aby mohl stevardovi, který ho nalezl v kaluži krve, vypravovat, že stál před zrcadlem a najednou za sebou uviděl jakousi matnou tvář, která se mu dívala přes rameno a říkala, že smrt je pouze jiný slovní výraz pro spánek.

Tento poslední chlapík se jmenoval John Rolling – nejchladnokrevnější kajutový zloděj, jaký kdy cestoval na Atlantickém oceánu. Co nám však Holling natropil, když ještě žil, neznamenalo vůbec nic ve srovnání s tím, co nám tropil později. Aspoň podle jistých historek, které jsem slyšel.

Strašidelný Simms mi tvrdil, že když bylo později zrcadlo vzato z parníku Canothic a umístěno v jistém obchodě v Liverpoolu, tak byli nejdříve majitel obchodu a potom písař z jeho kanceláře nalezeni mrtví ve skladišti. Pak to zrcadlo vzali, odnesli je na moře a opatrně hodili do hloubky. Tím jsme se však nezbavili Holligova ducha.

Hlavní autoritou v povídání historek o Hollingovi byl stevard, který se mnou sloužil. Jmenoval se Simms a říkali mu Strašidelný, protože věřil v duchy. Nebylo vůbec nic, co se týkalo nadpřirozeného světa, aby se o tom Simms nedovedl rozpovídat, a když nedával ťukat svému stolku, aspoň vykládal horoskop.

‚Ovšemže věřím v duchy – a zvláště věřím v Hollingova ducha,’ řekl mi Strašidelný za oné plavby, o níž nyní vypravuji. ‚A jestliže není Hollingův duch v této chvíli na naší lodi, už hikdy nechci být považován za jasnovidce. Dnes, ve tři hodiny sedm minut ráno, jsme proplouvali místem, kde tehdy Holling zemřel. Procitl jsem s husí kůží na celém těle. Ano, přišel na naši loď – ale to on dělá vždy, kdykoliv se blížíme k místu, kde tehdy spáchal sebevraždu. ‚

Nedalo se pochybovat, že Strašidelný pevně věří všemu, co povídá. Byl to ostatně ělověk, který měl pouze jediný sebeklam – že totiž zemře v chudobinci a že jeho děti budou muset prodávat na ulicích sirky. Tím se snad vysvětlovalo, že skrblil s každým měďákem, který si vydělal.

Pokud jde o mě, nevěřím ani v duchy, ani v nic takového. Uznávám však, že je s mořem spojeno aspoň jedno magické kouzlo –je to jeho účinek na muže a ženy. Vezměte kteroukoliv dívku a kteréhokoliv mladého muže, kteří si jsou docela cizí a nic od sebe neočekávají, postavte je na tutéž loď a dejte jim příležitost, aby spolu mohli promluvit, a než řeknete švec, jeho koš na papír je přeplněný básničkami, které …