Lovec hlav

XXVIII. VĚŽ

Michael byl poněkud neklidný. Onen zavřený automobil bral mnohem vážněji než dívka a zvlášť ho znepokojovalo pozvání "hezké dámy", aby nastoupila. Pod vlivem událostí posledních dnů byl nucen odvolat detektiva, který střežil dům, v němž dívka bydlela. Umínil si tedy, že tam znovu postaví stráž, ale použije k tomu muže od místní policie.

Zavezl Adélu domů a zašel na policejní stanici, kde oznámil své přání. Ale bylo už moc pozdě, aby mohl promluvit s náčelníkem, a podřízený policista, který měl službu, nechtěl na sebe vzít odpovědnost za rozhodnutí někoho k tomu účelu uvolnit. Až když Michael pohrozil, že zatelefonuje náčelníkovi, neochotně určil jednoho ze strážníků v uniformě, aby hlídal ulici.

Když se vrátil do Knebworthova domu, znovu si prohlédl oba předměty, které dívka našla. Butylchlorid je velice silný omamný prostředek. Bylo mu divné, k čemu jej Lovec hlav potřeboval.

Znovu zkoumal uražený kus ocele. K přeražení tohoto článku pout bylo zapotřebí obrovské síly. Tajemství zůstávalo tajemstvím a Michael se vzdal dalšího luštění, roztrpčen vlastní neschopností.

Dřív než se odebral na lůžko, zatelefonoval mu inspektor Lyle, který střežil Griff Towers. Nebylo nic nového a jak se zdalo, život se vrátil do normálních kolejí. Na pozvání Sira Gregoryho inspektor navštívil jeho dům a dozvěděl se, že Bhag je pořád nezvěstný.

"Dnes vás tam ještě nechám," rozhodl Michael. "Zítra dohled zrušíme. Scotland Yard je přesvědčen, že Sir Gregory nemá nic společného s Fossovou smrtí."

Zavrčení na druhém konci telefonu vyjádřilo inspektorův nesouhlas s tímto názorem.

"Rozhodně je v tom namočen," řekl. "Abych nezapomněl, našel jsem venku na poli krví potřísněný klobouk. Uvnitř je značka firmy Chi Li Stores, Fjandi."

To byla skutečná novinka.

"Ráno mi klobouk pošlete," řekl Michael po delší úvaze.

Brzy ráno, po snídani, dostal klobouk a pečlivě ho prozkoumal. Také Knebworth, který se od Michaela dozvěděl téměř o všem, si ho zvědavě prohlédl.

Jestli měl ten domorodec na hlavě Lawleyův klobouk, když přišel k panu Longvaleovi, kde si ho, k čertu, vyměnili? Muselo se to stát někde mezi Towersem a domem toho starého muže, ledaže "."

"Ledaže co?" zeptal se Michael, který si velice cenil bystrý úsudek Knebwortha.

"Ledaže by k této výměně došlo v zámku Sira Gregoryho. Vidíte, že je zakrvácený, ale není proseknutý. A to je právě to zvláštní."

"Velice zvláštní," souhlasil Michael klidně. "A přece, jestli byla správná moje první verze, pak je tu snadné vysvětlení."

Svému hostiteli však bližší vysvětlení nepodal.

Doprovodil Knebwortha do studia a díval se pak za odjíždějícím dostavníkem s přáním mít vhodnou záminku a dostatek volného času, aby se mohl zúčastnit jejich výpravy. Byla to veselá parta bezstarostných lidí, která na něj působila velice povzbudivě.

Jako obyčejně zavolal do Londýna. Žádné novinky a tedy ani žádný důvod, proč by se nemohl rozjet za společností, rozhodl se lehkomyslně a hned vyrazil autem.

Věž viděl už zdálky: čtverhranná stavba, která vypadala jako nezvykle vysoký ovčinec. Když dorazil, byl už dostavník odtažen na louku a společnost se zabývala líčením a garderobou. Adélu hned neviděl - převlékala se v malém plátěném stanu, zatímco se Jack Knebworth hádal s kameramanem o osvětlení a umístění scény.

Michael byl dost zkušený, než aby tam vtrhl v tuto chvíli. Odešel tedy k věži a zkoumal jednotlivé vrstvy zdiva, které byly několika generacemi navršeny na původní stavbu. O architektuře toho věděl pramálo, ale snadno mohl určit zbytky římského zdiva a zdálo se mu, že našel místo, kde ruce saxonských zedníků vyplnily nějaký průval.

Někdo připevňoval žebřík, po němž měla vystoupit Roselle. Filmový příběh vyprávěl o dívce, která začínala jako baletka ve sboru a stala se manželkou pomateného šlechtice. Chudý a poctivý muž, který ji od mládí miloval (Michael se dozvěděl, že jeho roli má chudák Reggie Connolly), byl neustále nablízku. Teď, když ji manžel zavřel v kamenné komoře věže, přispěchal ji vysvobodit.

Pravá zámecká věž byla natočena v Arundelu. Stará Griffin Tower měla posloužit jen k detailním snímkům zblízka, když se mladá žena spouští po laně ze svého vězení v milencově náruči.

"Bude to ukrutná dřina," řekl Reggie pochmurně. "Aspoň že dali do prostěradel pořádné lano, takže se to aspoň nepřetrhne. Ale slečna Leamingtonová je skutečně hrozně těžká! Jen to zkuste a zdvihněte ji sám a uvidíte, jak se vám to bude líbit!"

Michaelovi by nic nezpůsobilo tak velké potěšení, jako kdyby mohl splnit doslova jeho výzvu.

"Nejsem žádný silák," naříkal Reggie. "Říkal jsem Knebworthovi, že to není nic pro mne. Nač vlastně potřebuje snímek zblízka? Proč nevyrobí loutku, kterou bych mohl nosit? Nebo proč Adéla nesleze sama?"

"Vždyť to není tak zlé," řekl Knebworth, který právě přicházel a zaslechl část rozhovoru. "Slečna Leamingtonová se bude přidržovat lana, aby vám ulehčila. Nemáte nic jiného na starosti než vypadat statečně a krásně."

"To všechno je moc hezké," reptal Reggie, "ale nebyl jsem angažován na horolezectví. Jestli něco nesnáším, tak je to právě tento sport. Rozhodně k němu cítím odpor."

"Jen to zkuste," řekl Jack lakonicky.

Jeden ze zřízenců připevnil lano k železnému háku, který zarazil do zdi, jejíž hřbet neměl být na snímku vidět. Skutečný sestup byl natočen v Arundelu kaskadéry v záběrech na dálku. Jack teď potřeboval detailní záběr zblízka. První zkouška skončila téměř pohromou. Connolly s výkřikem upustil své břemeno a dívka by spadla, kdyby se pevně nedržela lana.

"Zkuste to znovu," hřímal Jack. "Mějte na mysli, že hrajete chlapa. Malý Coogan by ji dokázal držet lépe než vy."

Další pokus dopadl lépe a po třetí zkoušce, kdy ubohý Reggie už byl docela vyčerpaný, vykřikl Knebworth: "Kamera!" a teprve vše začalo na ostro.

Ať měl Connolly jakékoli chyby, jedno bylo jisté - že byl dobrým hercem. Sice s ním lomcoval šílený strach při nezvyklém tělocviku, ale dokázal se sladce usmívat do tváře dívky, zatímco kamera, umístěná na pojízdné plošině, vesele klapala, když snižovali nájezd, aby držela krok s prchajícími milenci. Dotkli se země a Connolly dohrál poslední tři vteřiny s unylým pohledem na dívku.

"To stačí," řekl Jack.

Reggie ztěžka usedl na zem a ohmatával si namožené svaly na pažích.

"Tohle už jakživ neudělám. Bylo to hrozné, pane Knebworthe," naříkal. "Myslel jsem, že umřu."

"Ale neumřel jste," řekl Jack dobrácky. "Teď si odpočiňte, chlapci a děvčata, a pak budeme natáčet útěk."

Aparatura byla přesunuta o dvacet či třicet yardů dál a zatím co se Reggie bolestivě kroutil na zemi, dívka přistoupila k Michaelovi.

"Jsem ráda, že to mám za sebou," řekla s pocitem úlevy. "Ubohý pan Connolly. Ty strašné řeči, co přitom vedl, by mne málem rozesmály a to by znamenalo natáčet znovu. Ale nebylo to snadné," dodala.

Také ona měla zhmožděnou ruku a poněkud odřená zápěstí od lana. Michael měl šílenou chuť ji zlíbat, ale zdržel se.

"Co jste si o mně myslel? Jak jsem vypadala? Připadala jsem si jako otep slámy!"

"Vypadala jste báječně!" řekl nadšeně. Dívka na něj vrhla rychlý pohled a sklopila oči.

"Možná, že nejste docela nestranný," řekla s líčenou skromností.

"Mám takový pocit," řekl Michael. "Co je tam uvnitř?" natáhl ruku k věži.

"Uvnitř věže? Nic, kromě trochy kamení, divokého křoví a roztomilého zakrslého stromečku. Líbilo se mi to."

Zasmál se. "A právě před chvílí jste říkala, jak jste ráda, že to máte za sebou. Myslela jste tím natáčení a ne vnitřek věže?"

Šelmovsky přikývla. "Pan Knebworth říká, že by musel opakovat záběry v noci, kdyby nebyl spokojen s denními. Ubohý Connolly! Vzdal by se své role."

V tom okamžiku se ozval hlas Jacka Knebwortha.

"Neuklízejte ten žebřík, položte jej do trávy. Možná, že se sem budeme muset vrátit dnes večer, takže tu nechtě všechno, čemu nevadí rosa. Uklidíme to až ráno."

Adéla se zatvářila smutně. "Bála jsem se, že k tomu dojde," řekla. "Ne že by mne to moc mrzelo - je to spis zábava. Ale nervozita pana Connollyho je nakažlivá. Přála bych si, abyste vy byl na jeho místě."

"Nebe je mi svědkem, že bych si to přál i já!" řekl Michael s takovou upřímností, že se Adéla začervenala.

Jack k nim přistoupil. "Nechala jste něco tam nahoře, Adélo?"

"Ne, pane Knebworthe," řekla překvapeně.

"A co je to tedy?" Ukazoval na něco kulatého, co vyčnívalo nad okraj věže.

"Bože, vždyť se to hýbe!" vykřikl.

Ještě než domluvil, objevila se nahoře hlava, po níž následovala mohutná chlupatá ramena a pak se přehoupla přes zeď noha. Byl to Bhag.

Jeho chlupy byly pokryty bílým prachem a i jeho tvář byla legračně zaprášená. Michael ho pečlivě pozoroval. A když nestvůra vztáhla ruce, aby udržela rovnováhu, uviděl detektiv, že obě zápěstí svírají přelomená pouta!