Sanders od řeky

2 STRÁŽCI KAMENE

Ve velkém africkém lese. v zemi Ochoriů na řece Ikeli žije kmen, který je v lidové mluvě nazýván Strážci kamene.

Vypravuje se, že od dávných a dávných let, kala-kala, měl tento kmen podivný plochý kámen, „popsaný ďábelskými znaky“ (tak to říká vážený domorodý vyprávěč), a ten kámen byl velmi uctíván a ctěn částečně pro kouzelnou moc a částečně zásluhou dvou duchů, kteří jej hlídali.

Byla to modla zvláštní ceny pro mírný lid, žijící ve velkém lese; ale Akasavové, kteří nejsou ani mírní, ani příliš, nedovedou mít něco v úctě a kteří však přece potřebují bohy, napadli kmen Ochoriů a jednoho krásného jitra odnesli zázračný kámen a jiné movitosti. Pravděpodobně oba „mosazní duchové“ odešli také. Odnesení kamene bylo velkou událostí, protože byl jako tenká deska, zasazen do skály a mnoho kopí bylo zpřelámáno, než byl ze svého místa vylomen. Ale nakonec byl odnesen a po několik dní se Akasavové chlubili, že mají mnoho zisku z toho posvátného majetku. Potom kámen náhle zmizel a s ním i všechno štěstí vlastníků – zmizení náhodou souhlasilo s vyhlášením britské nadvlády, a to bylo pro Akasavy zlé.

V těch vzdálených dnech (asi v roce 1895) najednou přišel směšný človíček v bílém obleku a v doprovodu šesti vojáků. Ten muž přinesl poselství míru a přátelství a mluvil o novém králi a novém zákoně. Akasavové poslouchali v ohromném údivu, ale když se vzpamatovali, uřízli tomu člověku v bílém šatě hlavu jako všem jeho šesti průvodcům. Zdálo se, že za tehdejších okolností to byla jediná věc, kterou mohli učinit.

Potom ale jednoho rána se Akasavové probudili a zjistili, že město je plné podivných bílých lidí, kteří rychle připluli po řece. Bylo jich příliš mnoho, aby se jim mohli postavit na odpor,’a tak kmen seděl v tichu, trochu postrašen a velmi zvědav, zatímco dva černí vojáci svazovali náčelníkovi Akasavů ruce a nohy, než jej pověsili a nechali ho viset, dokud nebyl mrtev.

Ale tím neskončilo neštěstí lidu; přišel chudý rok, kdy manihot byl špatný a plný smrtící vody (v manihota je velké množství volné kyseliny kyanovodíkové. E. W.), kdy kozy chcípaly a úroda byla zničena nečekaným uragánem. Proti nezdaru toho druhu byl vždycky lék po ruce. Nedostává-li se vám něčeho, jděte a vezměte si to. Tak podle nespočetných příkladů Akasavové navštívili kmen Ochoriů, odnesli mnoho zrní a zanechali tam mnoho mrtvých a mnoho toužících po smrti. Zanedlouho přišli bílí mužové s parníky, malými mosaznými puškami a se známým již špalkem a kladkou, kterou upevnili na známý strom, a upotřebili jich nevyhnutelným způsobem.

„Zdá se,“ pravil nový náčelník – jenž byl později pověšen, protože zabil krále Isisiů –, „že zákon bílého muže je zřízen tak, aby dovolil vítězit slabým mužům na útraty silného. Zdá se to směšné, ale bude dobře, vyhovíme-li mu.“

Jeho prvním činem bylo pokácení stromu, jehož se používalo jako šibenice – to bylo příliš nápadné a významné. Potom počal hledat příčinu všeho souzení, které dolehlo na Akasavy. Příčina vyžadovala troc…