rodinné

kdy Emil vytáhl Idičku na vlajkový stožár /   /   / V neděli 10. června měli mít na Kočindě hostinu. Z Javorova i odjinud čekali spoustu hostí. Emilova maminka už několik dní předem vařila, pekla a smažila. / „Tohle nás přijde zpropadeně draho,“ říkal tatínek. „Ale když se má slavit, tak pořádně. Žádné škudlení. Ačkoliv ty karbanátky by snad mohly být trochu menší.“ / „Dělám je takové, jaké mají být. Akorát velké, akorát kulaté a akorát usmažené,“ ned…

Jsou dvě věci které, závidím Brittě a Anně. Zaprvé je to dědeček. Dědeček říká, že když je nás dětí tady v Bullerbynu tak málo, tak že může docela dobře být dědečkem nás všech. Ale / Anna pokaždé říká: / „Ano, je to možné. Ale doopravdy, doopravdy jsi jenom můj dědeček. A taky Brittin, samozřejmě!“ / A když jsme u dědečka a čteme mu noviny, tak mu vždycky / Anna sedí na klíně a on jí říká pořád jenom „děvenko“. / Nechápu, jak to dokáže, rozeznat Annu od nás ost…