Vratné lahve (Zdeněk Svěrák)

Messenger v terénu

Tkaloun má, co má mít: žlutou cyklistickou přilbu, rukavice, pumpky a vysílačku. Žlutý tlumok s firemním nápisem mu svými cípy tvoří nad hlavou dva ďábelské rohy. Takto vyzbrojen uhání na svém kole ulicemi.

Ráno je svěží a šťastné jako on. Vysílačka mu občas ruší cestu syčením a chrochtáním, ale toho si posel nevšímá, jede mladistvě na svou první adresu.

Zazvoní u vily a připraví si zásilku a formulář k podpisu.

Z branky vyjde pěstěná čtyřicítka.

„To už jste tady? To je tedy rychlost!“ podiví se.

„Jsem rychlý posel, madam. Tady prosím podepsat,“ odpoví Tkaloun a dívá se, jak prsty s prodlouženými nehty tvoří úhledný podpis.

„Krásně píšete. Z úpravy bych vám dal výbornou,“ ozve se v něm kantor.

„Jo?“ zasměje se žena. „A cože jste se na to dal? Většinou jezděj mladý kluci.“

„Na věku nesejde, mladá paní. Znalost Prahy a rychlé rozhodování. To je, oč tu běží,“ rozloučí se posel a rázně šlápne do pedálů, aby panička viděla, že si ani po fyzické stránce s mladíky nezadá.