X
Vypravuji příběh
Romantický nocleh
Noční návštěva
Stopy ve sněhu
V každém domku bydlí někdo jiný
Pan Brudík odešel a zase se vrátil
Pan Brudík odešel definitivně
Nepříjemný sen
Zítra bude vyprávět dědeček
Jako chlapec jsem míval takovou podivnou touhu. Přál jsem si, abych se octl úplně sám na veliké lodi, kde bych si mohl všechno prohlížet, chodit po palubě, zajít do strojovny, přemýšlet, nač jsou různá zařízení, a potom zatopit pod kotli a zkusit, jestli by to jelo. Nedovedl jsem si představit nic krásnějšího. Být sám v neznámém prostředí a nevědět, co uvidím, otevřu-li nejbližší dveře, to mne lákalo mnohem víc než to, že bych potom třeba připlul k neznámému ostrovu. Ale jako tolik chlapeckých snů zůstal i tento nesplněn a vzpomněl jsem si naň až ve spojitosti s jinou situací, mnohem méně romantickou.
To jsem tenkrát strávil noc úplně sám v cizím bytě. Jel jsem do města na střední Moravě a v kapse zimníku jsem měl klíče, které mi přítel Ota Janýsek vnutil s kamarádským: "Člověče, neblázni, přece nebudeš spát v hotelu, když tam mám prázdný domek." Marně jsem říkal, že přijedu pozdě a že při zatemnění budu těžko hledat ten jeho domeček mezi stovkami jiných, navlas stejných. Tvrdil, že to nemohu splést, že je to třetí ulice zdola, sedmý domek vlevo. Najdu prý to docela snadno.
Tedy tak moc snadné to nebylo. Přijel jsem tam pozdě v noci, tma byla neproniknutelná a hustě padal sníh, ale nakonec jsem to přece jenom našel. Horší to bylo uvnitř. Janýsek mi kladl na srdce, abych nejdříve zatemnil okna a pak teprve rozsvítil. Nevím, jestli jste byli někdy potmě v cizím bytě, ale ujišťuji vás, že to není legrace. Kapesní svítilnu ani zápalky jsem neměl, a tak mi to trvalo velmi dlouho, než se mi povedlo zatemnit, aniž jsem při tom co porazil nebo rozbil.
Pak už to šlo lépe. Janýsek říkal, že vypínač je vlevo ode dveří. Byl. V kamnech už je nachystáno dřevo i uhlí a stačí jenom škrtnout zápalkou. Říkal jsem si, no dobře, ale kde jsou zápalky. Za chvíli jsem je našel a pak už kamna vesele hučela a já jsem podle kamarádových pokynů začal hledat čaj, což bylo celkem vedlejší, a slivovici, což bylo hlavní. Všechno jsem našel a strávil jsem pak příjemnou hodinku v křesle u kamen s knihou, čajem, slivovicí a cigaretami. Janýskovy cigarety měly zvláštní, velmi příjemnou chuť, která je společná všem cigaretám, jež zaplatil někdo jiný.
Asi ve dvanáct hodin jsem šel spat a zase podle návodu. Všechno jsem našel tak, jak bylo řečeno, lůžkoviny v truhlíku gauče, budíček na stolku a v zásuvce speciální literaturu uspávací. Účinkovala tak, že ani nevím, kdy jsem usnul.
Zdálo se mi, že spím jen krátkou dobu, když mne probudilo energické zazvonění. Spíte-li doma, v bytě, kde bydlíte už řadu let, a z nejhlubšího spánku vás probudí pronikavé zvonění, může se vám stát, že váš klid, rozvaha a usuzovací schopnosti budou do určité míry otřeseny. Možná že budete v rozespalosti pronášet zmatené věty, za které se pak budete sami před sebou stydět. Počnete se rychle oblékat způsobem, který byste při plném vědomí nazvali bezhlavým. Vaše mysl se pohybuje na kolotoči představ, kdo a proč vás v tuto hodinu budí. Usoudíte, že je vyloučeno, aby to byl agent pojišťovny, který by vám v této pozdní na noc chvíli přicházel vysvětlit výhody životního pojištění, a tak hádáte na něco mezi požárem, prasklým vodovodním potrubím a vraždou
Stane-li se vám, že vás zaječení zvonku, probudí ve tmě v prostředí docela neznámém, tu chaos ve vaší mysli dostoupí povážlivé výše. S trhnutím se probudíte, vyskočíte z postele a potmě se ženete k vypínači, nebo, lépe řečeno, ženete se směrem, kde by byl vypínač, kdybyste byli doma. Že doma nejste, začne vám svítat, až několikrát bolestně narazíte na předměty, které jsou na zcela nezvyklých místech. Pak se zmateně zastavíte a snažíte se uvést své myšlenky do pořádku. Potřebovali byste na to chvíli klidu a je velmi nepříjemné, když v téže chvíli se zvonek ozve zuřivěji než předtím.
Já jsem tehdy za stálého zvonění prov…
