Celá e-kniha Tracyho tygr ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
Kapitola 2
Když bylo Tracymu jednadvacet, odjel i se svým tygrem do New Yorku a nastoupil práci u Otto Seyfanga, dovozce kávy, ve Warrenově ulici v centru Washingtonova tržiště. V okolí byly hlavně obchody se zemědělskými výrobky, a tak kromě kávy, kterou mohl Tracy zadarmo popíjet v oddělení ochutnávačů u své firmy, najedl se bezplatně i dosytosti čerstvého ovoce a zeleniny.
Za nekvalifikovanou práci dostával Tracy velmi nízký plat, ale byla to práce dobrá a poctivá. Zpočátku to nebylo nic lehkého, hodit si na záda padesátikilový žok zrnkové kávy a ujít s ním padesát metrů, ale za týden už to byla pro Tracyho hračka, a dokonce i tygr musel ocenit, jak snadno mu to jde.
Jednoho dne zašel Tracy za svým nadřízeným, panem Valorou, aby s ním promluvil o své budoucnosti.
"Chci se stát ochutnávačem," řekl mu.
"Kdo tě posílá?" zeptal se Valora.
"Kam by mě kdo posílal?" divil se Tracy.
"Kdo tě posílá za mnou, abych tě udělal ochutnávačem?"
"Nikdo."
"Co víš o ochutnávání kávy?" ptal se Valora.
"Mám rád kávu," řekl Tracy.
"Co víš o ochutnávání kávy?" opakoval Valora svou otázku.
"Něco kávy jsem už vypil v oddělení ochutnávačů."
"Vypil jsi jen tolik kávy a snědl tolik vdolků, co dostávají všichni ostatní, kteří nejsou profesionální ochutnávači," řekl Valora.
"Když byla káva dobrá, poznal jsem to," řekl Tracy. "Když byla špatná, poznal jsem to taky."
"Jak jsi to poznal?"
"Podle chuti."
"Máme tři ochutnávače: Nimma, Peberdyho a Ringerta," řekl Valora. "Jsou už u firmy pětadvacet, pětatřicet a jednačtyřicet let. Jak dlouho pracuješ ty u Otto Seyfanga?"
"Čtrnáct dní."
"A chceš se stát ochutnávačem?"
"Ano."
"Za čtrnáct dní práce u firmy se chceš dostat až na samý vrchol žebříčku?"
"Ano."
"Nechce se ti čekat, až na tebe přijde řada?"
"Ne, pane. Nechce."
V tu chvíli vstoupil do Valorovy kanceláře sám Otto Seyfang. Valora vyskočil ze židle, ale Otto Seyfang, sedmdesátiletý muž, který si na žádné vyskakování nepotrpěl, řekl: "Jen zůstaňte sedět, Valora! A pokračujte!"
"Jak že, prosím?" ptal se Valora.
"Pokračujte, kde jsem vás přerušil, a čiňte se, Valora!" nakázal mu Otto Seyfang.
"Tenhle nový člověk přišel žádat o místo ochutnávače."
"Pokračujte!"
"Je u firmy čtrnáct dní a chce se stát ochutnávačem."
"Pokračujte, kde jste přestali!"
"Ano, šéfe," řekl Valora a obrátil se k Tracymu.
"Za pouhých čtrnáct dní chceš dostat místo, na které museli Nimmo, Peberdy a Ringert čekat dvacet, pětadvacet a třicet let? Je to tak?"
"Ano, pane."
"Jen tak si přijdeš k firmě a hned chceš tu nejlepší práci?"
"Ano."
"A o ochutnávání kávy víš taky všecko, že?"
"Ano."
"Jak tedy chutná dobrá káva?"
"Jako káva."
"Jak chutná prvotřídní káva?"
"Jako dobrá káva."
"V čem je rozdíl mezi dobrou a prvotřídní kávou?"
"V reklamě," odpověděl Tracy.
Valora se obrátil k Otto Seyfangovi, jako by chtěl říct: Co mám s tím chytrolínem přivandrovalým dělat? Ale Otto Seyfang ho nepovzbudil, jen čekal, co se bude dít dál.
"V oddělení ochutnávačů není volné místo," řekl Valora.
"Kdy tam bude volné místo?" zeptal se Tracy.
"Ne dřív, než umře Nimmo," řekl Valora, "ale v podniku je dalších devětatřicet lidí, kteří jsou před tebou."
"Nimmo přece ještě neumře," řekl Tracy.
"Řeknu mu, aby si pospíšil," zasmál se Valora.
"Nechci, aby pospíchal."
"Ale jeho místo chceš!"
"Ne, pane," řekl Tracy. "Chci, aby v oddělení byli čtyři ochutnávači."
"A ty chceš být tím čtvrtým?" žasnul Valora. "A ne Shively, který je teď první v pořadí?"
"V jakém pořadí?"
"V pořadí těch, kteří čekají na místo ochutnávače" řekl Valora. "Chceš předběhnout Shivelyho?"
"Nechci nikoho předběhnout," řekl Tracy. "Chci být mimo jakékoli pořadí přijatý do oddělení ochutnávačů, protože umím ochutnávat kávu a poznám, kdy je dobrá."
"Opravdu?"
"Ano."
"Odkud jsi?" zeptal se Valora.
"Ze San Franciska," řekl Tracy.
"Proč se tam vlastně nevrátíš?"
Valora se obrátil k Otto Seyfangovi.
"To by asi bylo nejlepší, že ano, pane šéf."
Valora ani Otto Seyfang nevěděli, že z…
