Řeka bohů I (Wilbur Smith)

POZNÁMKY AUTORA

5. ledna 1988 doktor Duraid ibn al Simma z Egyptského institutu antiky otevřel hrobku v Údolí králů na západním břehu Nilu. Nad hrobem byla v devátém století po Kristu postavena islámská mešita a to zapříčinilo, že hrob nebyl vykopán již dříve. Teprve po dlouhém a choulostivém vyjednávání s náboženskými autoritami bylo kopání povoleno.

Okamžitě při vstupu do chodby vedoucí do pohřební komory upoutaly doktora Al Simmu překrásné nástěnné malby, které pokrývaly veškeré zdi a stropy. Za svého celoživotního studia památek se ještě nesetkal s dílem tak živým a umělecky zpracovaným.

Svěřil se mi, že věděl ihned, jak významný objev učinil, protože na zdi mezi jinými hieroglyfy se nacházela královská kartuše neznámé egyptské královny, o které se dřívější záznamy nikdy nezmiňovaly.

Jeho vzrušení a očekávání rostlo, sotva se přiblížil k pohřební komoře, ale vzápětí je nahradilo zklamání, když zjistil, že pečetě na vstupu jsou porušeny. Hrob byl nepochybně vyloupen a sarkofág a s ním všechny poklady zmizely.

Přesto byl doktor AI Simma schopen s pozoruhodnou přesností datovat hrobku do doby kolem roku 1780 před Kristem, kdy se v tmavé noci snesla na Egypt pohroma. Po dvě následující století byla obě království zmítána neustálými změnami. Z tohoto období existuje málo záznamů, ale z chaosu se nakonec zrodila dynastie princů a faraónů, kterým se podařilo vyhnat Hyksósy a povznést Egypt k nejvyšší slávě. Představa, že v jejich žilách kolovala krev Lostris, Tana a Memona, mi působí velké potěšení.

Téměř rok po otevření hrobu asistent doktora AI Simmy dokumentoval výzdobu stěn a kus odpadlé omítky odhalil malý výklenek skrytý ve zdi. Výklenek obsahovat deset alabastrových nádob.

Když mě pak doktor AI Simma požádal o přepis svitků nalezených v nádobách, cítil jsem se velice poctěn, ale také zaskočen. Pochopitelně že nemám kvalifikaci, abych mohl pracovat s originálními svitky, které byly psány hieratickým písmem. Tu práci provedl mezinárodní tým egyptologů v muzeu v Káhiře.

Doktor AI Simma mě požádal, abych přepis originálu přepsal ještě jednou stylem, který by byl přístupnější modernímu čtenáři. S tímto cílem na mysli jsem zahrnul do textu i některé anachronismy. Například v jisté části je použito relativně moderních jednotek měr a váh, jako je míle nebo stopa. Použil jsem také výrazy, které Taita nikdy neužíval jako „chuligán“ nebo „džin“, ale jsem si jistý, že by je použil, kdyby patřily do jeho slovníku. Navzdory všemu jeho bombastickému vychloubání a ješitnosti mě otrok Taita přitahoval a já k němu pocítil náklonnost překlenující tisíciletí, která nás dělí.

Zůstalo ve mně poznání, jak málo se změnily city a touhy člověka za celý ten čas, a také dřímající vzrušení, že ještě dodnes někde v etiopských horách, blízko pramenů Modrého Nilu, leží v neporušené hrobce faraóna Mamose Tanova mumie.