Pekelná třída řádí (Vojtěch Steklač)

Podpořte LD sdílením:

Share

Ukázky

17. Nejlepší kamarádky

Už jsem to řekl nejmíň tisíckrát, že holky se od nás kluků zásadně liší. I když ta teorie Teckertový o tom, že jsme vlastně zpožděný, je čirý nesmysl, ta zásadní odlišnost tu fakticky existuje.

Například v tom, že naše myšlení je logické. Jedna myšlenka rozvíjí druhou, a tak je zcela přirozené, že od myšlenek my muži přecházíme rovnou k činům. U holek je tomu právě naopak.

Holčičí myšlení skáče z místa na místo podobně jako kamzíci a nikdo v tom chaosu nemůže nalézt žádný řád, leda holky samotný.

Můj otec Bedřich tvrdí, že právě tohle je ta ženská logika, ale já soudím, že se mýlí, poněvadž logika je zrovna tak jako čeština nebo geometrie jen jedna a nelze ji dělit zvlášť pro kluky a zvlášť pro holky. Jenže to se holkám vysvětlit nedá, poněvadž se chovají podle principu aprílového počasí. Hned brečí a hned se zase smějou. Zkrátka jejich názory nejsou stálé jako názory nás mužů.

A ještě k té naší opožděnosti. Kdyby se Teckertová odvážila říct něco takového jindy než zrovna před finálem našeho rytířského turnaje, tak nepochybuji o tom, že by ji Čenda s Alešem náležitě a důrazně poučili, co si může dovolit říkat a co ne. Neboť takoví jsme my kluci, co spolu kamarádíme.

Milujeme pravdu a logiku, což jsou pro holky vědy temné a tajemné, a je to i důvodem, proč se s nimi nedá hovořit normálním rozumným způsobem.

 

Velké vzrušení před finálovým bojem jsme prožívali také já jako kůň a můj trenér Mirek.

„Boříku, je to všechno na tobě,“ kladl mi na srdce Mirek, který se do role trenéra velice rychle vžil. „Musíš Aleše a Teckertku rozsekat na nudle!“

„Stejně je to zvláštní,“ prohodila zamyšleně spolužákyně Palhounová.

„Copak?“

„Že se zrovna ve finále musí utkat nejlepší kamarádi a kamarádky. Že se budou spolu rvát.“

„Vždyť to není doopravdy,“ namítl Mirek.

„Je to jenom turnaj.“

„My s Teckertovou,“ řekla Palhounová důrazným hlasem, „jsme se ještě nikdy nepraly!“

„Hele,“ požádal jsem Mirka, „nemoh bys nějak mý jezdkyni zvednout bojovou morálku? Tyhle řeči se mi zrovna před finálovým soubojem moc nelíbej.“

„Proč já? Proč právě já?!“

„Co vyskakuješ a co se divíš?“ zaťukal jsem si na čelo. „Jseš přece náš trenér, ne?“

„No jo, to je fakt,“ uklidnil se Mirek. „Poslyš, Palhounová, že jste s Teckertovou nejlepší kamarádky, to ti přece nikdo nebere, ale i ty nejlepší kamarádky se občas pomlouvaj.“

Vyměnili jsme si s Mirkem postranní pohledy, aby to Palhounka nezaregistrovala. Bylo mi jasný, že tahle Mirkova slova jsou už součástí plánu, jak Palhounku proti její nejlepší kamarádce správně rozpálit a poštvat.

„To je sice možný,“ řekla vznešeně Palhounová, „ale já Teckertovou zásadně nepomlouvám.“

„Já jsem přece neřek, že pomlouváš Teckertovou,“ pokrčil Mirek rameny.

„Počkej, chceš mi tím snad naznačit,“ Palhounce to rychle zapalovalo, „že Teckertová pomlouvá mě?!“

„Ne tedy nějak moc,“ Mirek se zatvářil, jako že je mu to nesmírně líto, „ale přece jen…“

„Hele, co o mně říká?“ udeřila na něj Palhounová. „A pověz mi to na rovinu!“

Mirek ke mně vyslal docela čitelný signál, že bych mu měl honem helfnout neboli pomoct.

„Například,“ musel jsem rychle zaimprovizovat, „že ti to pomalu zapaluje.“

„To jako že mi to pomalu myslí?“ Palhounová nejdřív lehce zrudla a vzápětí silně zbledla.

„Přesně tak,“ pravil s úlevou Mirek. „Že ti to pomalu zapaluje, tak to říkala.“

„A vy si to myslíte taky?“

„My si nemyslíme vůbec nic,“ pravil chlácholivě Mirek, „my jen citujeme tvou nejlepší kamarádku.“

„Jakou nejlepší kamarádku?“ pravila Palhounová velmi naštvaným hlasem.

„No přece Teckertovou.“

„Buď jsem se zbláznila já,“ pravila uvážlivě Palhounová, „anebo vy.“

„Teď ti nerozumím,“ řekl Mirek.

„Abych se přiznal,“ přidal jsem se k Mirkovi, „já ti taky teď nerozumím.“

„Ale vždyť je to, pánové, jednoduché jak facka!“ zasyčela Palhounová. „Jak může být mou nejlepší kamarádkou holka, která mě pomlouvá?! Tak to ani omylem, a jestli si to snad ještě ona myslí, tak já už dávno ne. A taky zatraceně dobře vím, proč mě…

Informace

  • 29. 10. 2024