Rozmarné léto (Vladislav Vančura)

Tato humorně laděná povídka se odehrává v v malém lázeňském městečku Krokovy Vary. Hlavními představiteli jsou Antonín Dura, který se svojí ženou vlastní plovárnu, biskup Roch a major Hugo. Normální běh léta naruší příjezd kouzelníka a jeho krásné pomocnice Anny, která nenechá žádného muže bez povšimnutí. Usídlí se na náměstí a zvou obyvatele města na večerní představení. Anna před vystoupením vybírá peníze od diváků. Jsou zde přítomni i Antonín, kanovník a major.

Antonín - starý záletník - si neodpustí laškovat s Annou. V noci po představení Antonín pod záminkou, že jde hlídat plovárnu si dá schůzku s Annou. Jeho manželka zná dobře svého manžela, proto se vydá v noci za ním. Na plovárně uslyšela v kabince dva hlasy. Když začala bušit a nadávat, přišel jí Antonín otevřít celý mokrý. Jakmile Kateřina nahlédla dovnitř, viděla Annu také celou mokrou. Kateřina nechtěla uvěřit, že Antonín Annu vytáhl z řeky, když se topila. I přes nedůvěru se nicméně o Annu postarala, aby neprochladla. A protože si byla Kateřina jistá Antonínovou nevěrou, odešla z domu do maringotky ke kouzelníkovi Arnoštkovi. Antonín se snažil přemluvit Annu, aby odešla od kouzelníka k němu, ale marně. A tak byli v maringotce tři (Anna, kouzelník a Kateřina).

Následující den bylo opět představení, kde Arnoštek předváděl své kouzelnické dovednosti. Po představení se lidé rozešli do svých domovů jen abbé Roch zde zůstal. Kateřina s Arnoštkem někam odešli. Biskup Anně nabídl knihu a ta ho pozvala dál, aby jí pomohl péct ryby. Dlouho však klidu nevychutnali. Opilci z hostince "U zelené panny" začali lomcovat s maringotkou. Jeden vlezl dovnitř, začala bitka mezi ním a biskupem, který jen těžko vyvázl s odřeninami a natrženým uchem. Antonín s majorem na něj byli rozzlobeni a morálně pohoršeni nad jeho noční estrádou, ale pomohli mu a major mu zašil ucho.

V té době Arnoštek vyprávěl Kateřině o různých zemích. Večer bylo nevlídné počasí, a proto mnoho diváků nepřišlo. Arnoštka to však neodradilo a dělal různé kejkle na provaze. Antonín, abbe a major opět přemlouvali Annu, aby u nich zůstala. Z hostince vyšel opilý dědeček a domlouval Arnoštkovi, aby slezl z provazu, že hazarduje se životem, začal s provazem lomcovat. Dřív, než dědovi mohli Antonín s majorem zabránit, Arnoštek spadl přímo na záda na zem. Anna nařídila Kateřině, aby se oblékla a sama si oblékla Arnoštkovi šaty. Kateřina odmítla a vrátila se domů. Anna celé představení zvládla sama a dostalo se jí velkého unání a obdivu.

Když přišel Antonín večer domů, našel tam Kateřinu. Antonín jí ale nařkl ze záletnictví, avšak nechal ji, aby u něj zůstala. Pozdě k ránu se Anna vracela s majorem k maringotce. Arnoštek celý rozzlobený a rozčílený začal majora bít. Anna měla na vybranou mezi dvěma muži, kteří se kvůli ní prali. Rozhodla se pro Arnoštka, se kterým hned ráno opustila město. Tři přátelé - Antonín, abbe a major si marně lámali hlavu, proč to Anna udělala.

— 1 —

Hlavní postavou je Antonín Důra, majitel říčních lázní na řece Orši, sportovec, který o své zdraví pečuje nejrůznějšími cviky, např. plaváním za každého počasí. Na plovárnu za ním pravidelně přicházejí jeho přátelé major Hugo a kanovník abbé Roch. Antonín má manželku Kateřinu, ženu podezřívavou, nehezkou a nepříjemnou. Do děje výrazně zasáhne kouzelník Arnoštek a jeho krásná asistentka Anna.

Je deštivý červnový den a plovárna zeje prázdnotou. Na přátelské popovídání přicházejí za Antonínem, mistrem plovárenským, major Hugo (chytají spolu ryby) a abbé Roch, jako vždy s knihou. Jejich debatám naslouchá Antonínova žena Kateřina, myslí si o tom své. Poklidnou idylu celého městečka naruší příjezd komediantů, provazolezce a kouzelníka Arnoštka a jeho pomocnice Anny. Arnoštek přijde až na plovárnu, předvede několik triků a pozve všechny na večerní představení na náměstí. Paní Kateřina je Arnoštkem okouzlená. Pánové se jdou večer podívat na představení a všem učaruje krásná Anna. Po představení ji Antonín zve na schůzku. Sejdou se v noci na plovárně, ale přistihne je podezřívavá Kateřina, která nevěří manželovi,že šel na plovárnu ve 12 hodin v noci hlídat. Když Antonín zjistí, že byli odhaleni, pokusí se svou ženu oklamat, tím, že se snažil Annu pouze zachránit, když se topila (namočili si šaty, aby ji oklamali). Kateřina využívá situace a odstěhuje se k Arnoštkovi. Druhý den se o Aninu přízeň uchází dokonce kanovník Roch, je však napaden místními opilci a vyvázne s natrženým uchem. Nechce, aby se to někdo dozvěděl, Antonín mu ho přišívá háčkem na ryby. Při třetím představení spadne Arnoštek z provazu a zraní se. Kateřinu už nebaví se o něj starat, zašívat mu věci a uklízet, tvrdí, že je počestná měšťačka. Vrací se k Antonínovi a odpouští mu nevěru. Antonín tím není příliš nadšen, vzpomíná na krásnou Annu. O tu se poslední noc pokouší i major Hugo, je však zbit holí samotným Arnoštkem. Ráno komedianti odjíždějí a život v Krokových Varech se vrací do starých kolejí.

Rozmarné léto bylo i zfilmováno, film režíroval Jiří Menzel (1968) a hrál v něm např. Rudolf Hrušínský.

— 2 —

Půvabné vyprávění o lázeňském městečku, jehož poklid rozčeří kouzelník a jeho sličná pomocnice.

Jde o příběh tří dnů a tří nocí, v nichž zálety a milostná dobrodružství s nenadálými hosty nakrátko rozbouří poklidný život hrdinů - kanovníka, bývalého majora, lázeňského a jeho žárlivé ženy Kateřiny.

Kouzlo Rozmarného léta nespočívá ani tak v příběhu samotném, jako v dokonalém vystižení atmosféry ospalého českého maloměsta a ve Vančurově dokonalé a bohaté češtině.

Stručný obsah

Humoristicky laděná novela s jemnou ironií maloměšťácké společnosti a jejího prázdného života dozajista zaujme čtenáře již tím, jak je napsána - Vančura se nebál používat archaismy, neobvyklé metafory a velice knižní obraty, které jsou pro někoho možná těžkopádné, což je ale záměr. Tento styl má přijmout čtenáře k větší pozornosti při čtení a vytrhnout je ze stylu, na který jsou v moderních knihách zvyklí. Kniha je rozdělena do mnoha malých a krátkých kapitol, které mají povětšinou výstižné a ironické názvy.

Příběh se odehrává v ospalém lázeňském městečku Krokovy Vary (variace na lázeňské město Karlovy Vary), jehož obyvatelé jsou zvyklí na poněkud monotónní život. Hlavními postavami jsou Antonín Důra (plavčík morousovité povahy až moc se zabývající svou fyzičkou), jeho žena Kateřina (nepřitažlivá a věčně nespokojená ženština), kanovník Roch (mravokárný knihomol, který by co se týče morálky sám potřeboval pokárat) a major Hugo (vášnivý rybář).

Život měšťanů naruší příjezd komedianta Arnoštka a jeho krásné schovanky Anny, jež okouzlí všechny tři přátele. Antonín se vypraví pod záminkou hlídání plovárny na schůzku s Annou, jeho žena Kateřina ho však přistihne a i když se jí Antonín snaží namluvit, že Annu jen zachraňoval před utopením, na truc se nastěhuje k Arnoštkovi. Musí se přeci o chudinku Annu postarat. Antonín si z jejího odchodu nic nedělá, ba naopak je rád, že se jí zbavil.

Druhého dne se o Annu pokouší kanovník Roch. Najde Annu osamocenou v maringotce jak peče ryby a nabídne jí, že jí bude číst z knihy. Snaží se ji svést, jsou ale vyrušení opilci, kteří kanovníkovi při následující bitce poraní ucho. Antonín a major k němu přijdou a přišijí mu ucho háčkem na ryby.

Třetí den není moc pěkné počasí, takže se na kouzelníka Arnoštka mnoho lidí podívat nepřijde. On přesto trvá na představení, je ale shozen z provazu opilým staříkem. Anna ze strachu, aby lidé nechtěli zpět své peníze, oblékne šaty Arnoštka, do svých navleče Kateřinu a odehrají představení spolu. Sklízejí velké ovace.

Arnoštkovi nemohoucnosti využívá major, jenž se snaží svést Annu stejně jako jeho dva neúspěšní kolegové. Překvapí je ale čilý Arnoštek a major je zmlácen holí, takže Anna uznává, že kouzelník je lepší partie a odjíždí s ním. Kateřina se vrací ke svému muži, který ji přivítá výpraskem. Po odjezdu komediantů se život v Krokových Varech opět vrací do starých kolejí...

Citát z knihy

Jako citát uvedu zřejmě nejznámější větu z díla vůbec: Tento způsob léta, děl vposled odvraceje se od přístroje Celsiova, zdá se mi poněkud nešťastným.

— 3 —

Ukázka z knihy

Dozpívav svoji písničku, veliký Antonín složil ruce na zádech a maní dýchl na kuličku teploměru. Sloupec téměř neúplatný sotva se pohnul a Důra znamenaje tuto řádnost měl několik myšlenek, jež se vystřídaly v sledu míšených karet. Tento způsob léta, děl vposled, odvraceje se od přístroje Celsiova, zdá se mi poněkud nešťastným. Je chladno a můj dech, jakkoliv jsem nepozřel vody, je mrazivý. Který měsíc nám zbývá, jestliže ani červen není dost vhodný, abychom pečovali o zdraví a tělesnou čistotu?

Nuže, ať je podnebí příznivé čili nic, tyto věci nesnesou odkladu.

Řka to ujal se mistr řemene, svlékl svůj šat a dívaje se dolů do vody, jež zrcadlila jeho dlouhé zarostlé nohy, roubení bazénu a nebeskou báň, znamenal obraz obrácené nádoby, kterou kdosi neuměle postavil právě na okraj, a dodal:

Ach, plovárna a tato číška jsou prázdny.

— 4 —

Kompletní kniha ke stažení (ePub, PDF):