5. KAPITOLA
Dryerův nový projekt byl skutečně zahalen rouškou tajemství. Všechno začalo jednou ve středu uprostřed listopadu, kdy ho navštívil jakýsi nenápadný cizinec kosmopolitního jména a nejasného původu. Klidně třeba českého, židovského, bavorského, irského -- to naprosto záleželo na osobním odhadu.
Dryer právě seděl ve své kanceláři (ohromné klidné místo s ohromnými neklidnými okny, s ohromným stolem a ohromným koženým křeslem) když k němu, poté co prošel olivově zelenou chodbou kolem prosklených přepážek naplněných bleskovým klapotem psacích strojů, byl ten nenápadný gentleman uveden. Byl bez klobouku, ale zato na sobě měl převlečník a teplé rukavice. Vizitka, která ho o pár minut předcházela, nesla pod jménem titul Vynálezce?. Dreyer si v současné době na vynálezce potrpěl, možná až příliš. S mesmerickým gestem odkázal svého hosta do koženého pohodlí jednoho z příliš nacpaných křesel (s popelníkem připevněným k jedné z jeho olbřímích tlap) a pohrávaje si s červenomodrou tužkou, usedl, obrácen k němu jen zpoloviny. Mužovo husté obočí se chvělo jako černé chlupaté housenky a čerstvě oholené části jeho melancholického obličeje měly temně tyrkysový nádech.
Vynálezce začal zeširoka, což Dreyer ocenil. Všechny obchody by se měly vést s touto obratnou opatrností. Vynálezce přešel ztišeným hlasem s chvályhodnou lehkostí od přemluvy k jádru. Dreyer položil tužku. Uhlazeně a podrobně ten Maďar -- nebo Francouz nebo Polák -- vysvěloval svou obchodní transakci.
Říkáte tedy, že to nemá nic společného s voskem?" ptal se Dreyer. Vynálezce vztyčil prst. Naprosto nic, ačkoli já to nazývám voskin?, což je obchodní název, který bude zítra ve všech slovnících. Jeho hlavním komponentem je resilient (pružná hmota), bezbarvý produkt připomínající kůži. Zejména kladu důraz na její pružnost, její vláčnost, její vlnivost, takříkajíc."
Říkejte to všemi způsoby," promluvil Dryer. A co ta elektrická hnací síla? -- tomu zcela nerozumím; co myslíte například kontraktivním přenosem?"?
Vynálezce se usmál moudrým úsměvem. Ach, to je celá podstata věci. Zjevně by bylo daleko jednodušší, kdybych vám ukázal nákresy; ale je taktéž zjevné, že to zatím nemám v úmyslu. Vysvětlil jsem vám, jak využít můj vynález. Nyní je na vás, abyste mi dal prostředky na konstrukci prvního modelu."
Kolik byste potřeboval?" zeptal se Dreyer zvědavě.
Vynálezce reagoval velmi přesně.
A nemyslíte si," řekl Dreyer se čtveráckým zábleskem v oku, že vaše imaginace má třeba daleko větší cenu? Vysoce uznávám a hodnotím imaginaci u ostatních. Kdyby ke mně například přišel nějaký člověk a řekl: Můj milý Herr Direktor, rád bych se trošku zasnil. Kolik mi zaplatíte za snění?" pak bych s ním možná začal vyjednávat. Vy ovšem, můj milý vynálezče, mi tady nabízíte dohromady něco praktického, tovární výrobu a tak dále. Komu záleží na realizaci? Jsem vázán povinností věřit v sen, ale věřit ve ztělesnění toho snu -- Pchá!" (jedno z Dreyerových odfrknutí).
Vynálezce nejprve nechápal; pak pochopil a urazil se.
Jinými slovy, vy prostě odmítáte?" otázal se trudnomyslně.
Dryer si vzdychnul. Vynálezce udiveně zamlaskal a opřel se v křesle, přičemž spojoval a zase rozpojoval ruce.
Je to mé celoživotní dílo," řekl konečně a zíral do prostoru. Bojoval jsem jako Herkules s chapadly snu po deset let, vypracovával tu měkkost, tu flexibilitu, tu plexibilitu, tu stylizovanou animaci, pokud mohu užít toho výrazu."
Samozřejmě že můžete," řekl Dreyer. Řekl bych dokonce, že je to lepší než ta -- co to bylo? -- riplexibilita?" Povězte mi," začal, a znovu pozvedl tužku -- dobré znamení (ačkoliv to jeho partner nemohl vědět), obrátil jste se s touto nabídkou ještě na někoho jiného?"
Tedy," řekl vynálezce s dokonale hraným přesvědčením, přísahám, že toto je poprvé. Vlastně jsem právě přijel do Německa. Toto je přece Německo, ne?" dodal a rozhlížel se.
Tak mi to zde tvrdí," řekl Dreyer.
Nastala užitečná pauza.
Váš sen je úchvatný," řekl Dreyer zadumaně, úchvatný."
Ten druhý se zakabonil a v…
