Pearl S. Bucková

Pearl S. Buck byla americká spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny za literaturu. Narodila se v Číně v rodině presbyteriánského misionáře a prožila zde téměř čtyřicet let, což zásadně ovlivnilo její literární tvorbu. Čínština byla pro ni rodným jazykem, a její důkladná znalost života čínských lidí se odrazila v mnoha jejích dílech.

V dětství zažila dramatické události, jako útěk před násilím při povstání Boxerů, a strávila část svého života v těžkých podmínkách. Po návratu do USA studovala psychologii a následně se vrátila do Číny, kde působila jako učitelka a tlumočnice. V roce 1917 se provdala za Johna Lossinga Bucka a společně pracovali na zemědělských projektech. Po několika letech se však její život v Číně změnil, když byla nucena opustit zemi kvůli občanské válce. V roce 1934 se přestěhovala zpět do USA, kde po rozvodu s prvním manželem uzavřela nový sňatek s Richardem J. Walshem.

Buckova se proslavila zejména svými romány, které se zaměřovaly na čínskou kulturu a životní podmínky obyčejných čínských lidí. Její nejznámější dílo, román Dobrá země (1931), získalo Pulitzerovu cenu a stalo se součástí její trilogie Hliněný dům (dohromady s romány Synové a Rozdělený dům). Díky těmto knihám získala mezinárodní uznání, a v roce 1938 obdržela Nobelovu cenu za literaturu „za její bohaté a přesvědčivé epické líčení života čínských sedláků a za mistrovská díla životopisná.“

Bucková byla velmi plodnou autorkou, napsala více než sto děl a její knihy měly velký vliv na vnímání čínské kultury ve Spojených státech. Kromě literatury se aktivně angažovala v boji za práva žen a rasovou rovnost. Byla proti komunistickému režimu v Číně a podporovala demokratické ideály. Její životní příběh a práce i nadále zůstávají významným přínosem pro světovou literaturu a kulturní výměnu mezi Východem a Západem.

• Východ a západ, 1936 / Východní vítr, západní vítr, 1994 (East Wind West Wind, 1930)
• Hliněný dům (The House of Earth, 1938)
  • Dobrá země, 1934 (The Good Earth, 1931)
  • Synové, 1936 (Sons, 1932)
  • Rozdělený dům, 1936 (A House Divided, 1935)
• Číňanka vypravuje, 1934
• První žena a jiné povídky z Číny, 1938 (The First Wife, 1933)
• Všichni lidé jsou bratři, 1937 (All Men Are Brothers, 1933)
• Matčin osud, 1936 (The Mother, 1934)
• Exil (The Exile,, 1936)
• Bojující anděl, 1940 (Fighting Angel, 1936)
• Hrdé srdce, 1977 (This Proud Heart, 1938)
• Vlastenec, 1940 (The Patriot, 1939)
• Čínský román (The Chinese Novel, 1939)
• Jiní bohové (Other Gods, 1940)
• Čínské nebe (China Sky, 1941)
• Dnes a navždy, 1947 (Today a Forever, 1941)
• Dračí sémě, 1946 (Dragon Seed, 1942)
• Slib (The Promise, 1943)
• Příběh jednoho manželství, 1948 (Portrait of Marriage, 1943)
• Dvacet sedm povídek (Twenty-Seven Stories, 1943)
• Dračí ryba (Dragon Fish, 1944)
• Měśták (The Towmsman, 1945)
• Pavilón žen, 1947 (Pavilion of Women, 1946)
• Rozhněvaná žena (The Angry Wife, 1947)
• Velká vlna (The Big Wave, 1947)
• Daleko a blízko (Far and Near, 1948)
• Pivoňka (Peony, 1948)
• Příbuzenstvo (Kinfolk, 1949)
• Dlouhá láska (The Long Love, 1949)
• Zůstala dítětem, 1966 (The Child Who Never Grew, 1950)
• Boží lidé (God’s Men, 1951)
• Skrytá květina (The Hidden Flower, 1952)
• Zářivé procesí (Bright Procession, 1952)
• Hlasy v domě (Voices in the House, 1953)
• Moje různé světy (My Several Worlds, 1954)
• Císařova žena (Imperial Woman, 1956)
• Dopis z Pekingu (Letter from Peking, 1957)
• Příkaz na úsvitu (Command the Morning, 1959)
• Vánoční duch (The Christmams Ghost, 1960)
• Satan nikdy nespí (Satan Never Sleeps, 1961)
• Je teprve poledne, 1971 (The Time Is Noon, 1966)
• Dobrý skutek (The Good Deed, 1969)
• Tři dcery paní Liang (The Three Daughters of Madame Liang, 1969)
• Čína jak ji vidím já (China as I See It, 1970)
• Mandala (Mandala, 1970)
• Čína, minulost a současnost (China, Past a Present, 1972)

Jestli prodáte zemi, je s vámi konec.

City jednou umrtvené, se dají ještě vzkřísit, ale jen dočasně.

Hovor o lásce žádá vždy svůj čas. Není to slovo, které by bylo možno ledabyle vyslovit jedním dechem s jinými obyčejnými slovy.

Kdo chce uzavřít manželství z rozumu, musí se oženit z lásky.

Lásku si nelze vynutit ani vyloudit lichotkami, přichází sama, nehledaná, nečekaná, nežádaná.

Malá láska, která je stále obměňována, má delší trvání než velká, která strnula ve svém vývoji.

Moudré je vzdát se dohasínající lásky dříve, než jsme k tomu donuceni i okolnostmi.

Každá nešťastná láska zčeří v člověku hladinu jeho duše jako kámen hozený do vody.

Každý někomu uvízne v srdci, i když si na něj nečiní nárok.

Nejnebezpečnějšími nemocemi srdce jsou vždy nenávist, závist a lakota.

Mít někoho rád je jen jedna stránka věci – ta pohodlnější. Snášet se s ním, ta druhá – ta plná nedorozumění.

Srdce je záclona, jež lidem často zaclání ve výhledu.

Mám vás vojáků až po krk! Nic neděláte a vyžadujete, abychom vás živili.

Z půdy jsme vzešli a do ní se musíme navrátit – dokud vlastníte půdu, můžete žít – o půdu vás nikdo nepřipraví.

Žena je kořenem, muž stromem. Strom vyroste vysoko jen tehdy, má-li silné kořeny.

Pearl S. Bucková