46
Okres Fairfax, Virginie
Rapp se probudil v půl šesté, rozhlédl se po své spartánské ložnici a vzpomněl si na svého psa. Většina terapeutů by považovala za pokrok, že jeho první myšlenka nepatří zesnulé manželce. Čas skutečně zahojí hodně ran. Ty Rappovy se sice nezahojily, ale daleko líp je snášel. Než potkal Annu, nikdy se ráno necítil osamělý. Vlastně se na nikoho nevázal. Nyní se probouzel v prázdném domě, a třebaže v něm Anna nikdy nebydlela, nepřipadalo mu to správné. Proto se mu stýskalo po voříškovi Shirley.
Křížená fenka border kolie žila převážně u Kennedyů, kde se o ni staral Irenin syn Tommy. Rapp mu zpočátku platil, ale později mu to Tommy nedovolil. Chlapec si na Shirley zvykl a vzhledem k Rappovu nepředvídatelnému cestovnímu programu s ní trávil víc času než majitel. Shirley byla skvělý pes. Zatraceně chytrá a velice věrná. Rapp si přál, aby lidé byli víc jako ona.
Rapp nerad jen tak lenošil, neliboval si v sebelítosti a navíc měl hodně práce, a tak se z postele skutálel na podlahu. Prvních deset kliků vždycky dělal pomalu. Musel rozproudit krev v ramenou. Dnes ráno se přidala tepavá bolest v lebce. Dalších čtyřicet kliků proběhlo ve strojovém tempu. Pokaždé, když klesl hrudí a dotkl se podlahy, píchlo ho v levém spánku a on si vzpomněl na velkého Rusa, který mu málem urazil hlavu. Rapp se však usmál, protože vyhazovač na tom byl určitě mnohem hůř. Ctižádostivost vítězila. Jestliže máte navrch, každá bolest se dá zvládnout.
Po klicích se Rapp obrátil, dal si sto sklapovaček a pak zamířil do sprchy. Pět minut na sebe nechal téct horkou vodu, téměř se nehýbal a události dne mu běžely hlavou jako proud po jeho zádech. Často to bývalo nejjasnějších pět minut dne. Mozkem obíhala okysličená krev. Horká voda ohřívala svaly a pleskala na dlaždice. Do jeho myšlenek nezasahovaly telefony, rádio, televize, internet ani lidé okolo. Byl to dokonalý začátek dne, zejména toho dnešního.
Cestou domů se zastavil u Kennedyové. Moc toho nenaspala a on věděl, že čeká na jeho hlášení o schůzce s francouzskými a britskými kolegy. Rapp si uvědomil, že zřejmě proto si po probuzení vzpomněl na Shirley. Seděla vedle něj, zatímco šéfce líčil hlavní body a obavy George Butlera o jeho muže na Kubě. Kennedyová se často dostávala do podobných situací. Do získávání vysoce postavených zdrojů investovali mnoho hodin a značné prostředky. Jakmile byl zdroj prozrazen, ocital se mimo hru a v budoucím konfliktu ho nemohli využít. Kvůli těmto zkušenostem nerada sdílela informace s agenturami, u nichž si nebyla jistá, že s nimi budou zacházet s patřičnou péčí. Dohodli se, že den nebo dva počkají a potom se uvidí, jestli je napadne nějaké uspokojivé řešení. Rapp už o jednom uvažoval, ale zatím nebylo úplně dotažené a Kennedyové o něm neřekl. Ještě počká.
Když se Rapp nakonec zvedl k odchodu, Shirley se vrátila do Tommyho pokoje a on měl na chvíli dojem, že mu dala košem. Dnes ráno se tomu usmál. Tommy je prima kluk a Shirley má štěstí. Stál ve sprše a uvažoval o slabých místech svého plánu. Jako vždycky v jeho branži tu byla jistá rizika. Otázka zněla, jestli se je vyplatí podstoupit. Po důkladném zvážení usoudil, že věc prozatím odloží a vrátí se k ní později. Přes den bude hodně řídit, a až zvládne rušné dopoledne, bude mít čas přemýšlet. Ze všeho nejdřív se musí postarat o Maxe Johnsona. Jestli má ten idiot všech pět pohromadě, zaplnil už svými profesionálními pochybeními celý zápisník.
Kamenný lom se nacházel asi padesát kilometrů do Washingtonu. Jeho pohnutou historii znal málokdo, což lidem, kteří jej nyní využívali, naprosto vyhovovalo. Byl to pozůstatek studené války – jedno z mála míst, jež nikdy nebyla odtajněna a prozrazena novinářům, a to především díky skutečnostem, že o něm neexistovaly oficiální záznamy a třicet let o něm neslyšel žádný politik.– Také pomohlo, že ani za studené války nebylo místo využíváno nijak často. V důsledku špatného plánování se v lomu stékaly dvě podzemní říčky, které jej často zaplavovaly. V posle…
