Podivuhodný případ ulice Servandoni
Nedávno se moje studentka Lucrecie Escudero ve své disertační práci zabývala tím, jak argentinský tisk informoval o válce o Falklandy - Malvíny. V této práci byl následující příběh[1].
31. března 1982, dva dny předtím, než se Argentinci vylodili na Malvínských ostrovech, a pětadvacet dní před příjezdem britských bojových jednotek na Falklandy, otiskly noviny Clarin, které vycházejí v Buenos Aires, zajímavý článek: londýnský zdroj údajně prohlásil, že Británie vyslala do jižních vod Jižního Atlantiku jadernou ponorku Superb. Britské ministerstvo zahraničí okamžitě prohlásilo, že k této „verzi” nemá co říci. Argentinský tisk z toho vyvodil, že jestliže britští představitelé kvalifikují tuto zprávu jako „verzi”, znamená to, že někdo způsobil únik vážné a tajné vojenské informace. 1. dubna, když se Argentina chystala vylodit na Malvínách, přinesl Clarin zprávu, že Superb má výtlak 45 000 tun a její posádku tvoří devadesát sedm speciálně vycvičených potápěčů.
Následné reakce ze strany Velké Británie byly značně nejasné.
Jistý vojenský expert prohlásil, že vyslání útočných atomových ponorek do té oblasti by bylo rozumné. Daily Telegraph budil dojem, že toho o celé záležitosti hodně ví. Krok za krokem se dohady měnily ve skutečnost. Argentinští čtenáři byli událostí šokováni a tisk se snažil vyjít vstříc jejich očekávání tím, že je udržoval v nejistotě. Informace údajně pocházela přímo z vojenského velení Argentiny a Superb se stala „tou ponorkou, kterou anglické zdroje lokalizují na jih Atlantiku”. 4. dubna byla už ponorka spatřena nedaleko argentinského pobřeží. Britské vojenské zdroje stále na všechny otázky odpovídaly, že nemají v úmyslu zveřejnit rozmístění svých ponorek. Takové jasné prohlášení jen posílilo obecný názor, že někde poblíž anglické ponorky jsou - což ovšem byla vlastně pravda.
Několik evropských tiskových agentur přineslo 4. dubna zprávu, že Superb se má plavit v čele britských vojenských sil směrem k Pacifiku. Pokud by tomu tak bylo, pak ponorka, která byla spatřena poblíž argentinských břehů, nemohla být ponorka Superb.
Tento rozpor ovšem spíše posílil než oslabil ponorkovou nemoc.
5. dubna tisková agentura DAN oznámila, že Superb je vzdálená od Falkland - Malvín 250 km. Následovaly další sdělovací prostředky - popisovaly detailně vlastnosti ponorky a její mimořádnou sílu.
6. dubna argentinské námořní síly zpozorovaly toto plavidlo poblíž souostroví a příští týden se k této ponorce přidala ponorka další, Oracle. 8. dubna napsal o těchto dvou plavidlech francouzský deník Le Monde a Clarin citoval francouzskou zprávu pod dramatickým titulkem „Ponorková flotila?” 12. dubna se ponorková flotila opět ukázala a Clarin navíc oznámil přítomnost sovětských ponorek v jižních vodách.
V příběhu nejde jen o přítomnost ponorky Superb (ta je brána jako zaručený fakt), ale i o ďábelské schopnosti Britů, kterým se podařilo utajit jejich polohu. 18. dubna zahlédl brazilský pilot ponorku Superb u Santa Catariny a vyfotografoval ji. Snímek byl ovšem díky oblačnému počasí nejasný. Zde máme další efekt mlhy (pokud si vzpomínáte, už třetí v těchto přednáškách), tentokrát s ním přicházejí sami čtenáři, aby tak udrželi příběh v nezbytné nejistotě. Vypadá to, že jsme v půli cesty mezi Rovinou a Antonioniho Zvětšeninou.
22. dubna, kdy byly britské jednotky vzdáleny skutečně 80 km od místa vojenských akcí se skutečnými válečnými loďmi a ponorkami, informoval Clarin své čtenáře, že ponorka, která údajně hlídkovala v oblasti Malvín, se vrátila do Skotska. 23. dubna přinesl skotský Daily Record zprávu, že ponorka Superb vlastně nikdy britskou základnu neopustila. Argentinské noviny musely zvolit jiný žánr, změnily tón z válečného filmu na špionážní román, a tak 23. dubna Clarin triumfálně oznámil, že byl odhalen podvod ze strany britské armády.
Kdo vymyslel tuto Žlutou ponorku? Britská tajná služba, aby zdusila nadšení Argentinců? Argentinské vojenské velení, aby ospravedlnilo svůj tvrdý …
