33
SOBOTA, 15. LEDNA, 23:45
KANSAS CITY, KANSAS
„Tamhle jsou,“ řekla Winthropová.
„Krysy?“ divil se Jay, „to jste musela vybrat krysy?“
„Vy byste raději roztomilá štěňátka nebo koťátka? Nechcete mi o sobě něco říct, Gridley?“
Jay zavrtěl hlavou a zvedl svou dvanáctkovou pušku k rameni. Šlo o typ Mossberg s rozšířeným zásobníkem schopným pojmout deset nábojů. Na hlavni byl světlomet a laserová mířidla. Dalších deset nábojů uložil do krabičky připevněné k pažbě elastickou páskou.
Winthropová stála vedle něj v té spoře osvícené chodbě a také zvedla svou pušku, jihoafrickou dvanáctku s velkým kruhovým zásobníkem na mnohem větší počet nábojů. I ona měla na zbrani baterku a laserová mířidla.
Hnědé krysy velké asi jako kokršpaněl a s tlamami plnými dlouhých žlutých zubů proudily zatarasenou chodbou, ale pak si uvědomily, že tudy se ven nedostanou. Hledaly únikovou cestu, ale jedinou možnou jim blokovali Gridley s Winthropovou.
Nebylo těžké uhodnout, kudy se vydají.
„Už jdou!“ křikl Gridley.
Přiblížila se k nim asi dvacítka krys, vypadalo to jako chlupatý příliv.
Winthropová vystřelila první, než Jay stiskl spoušť, vypálila dvě rány.
Po čtvrtém výstřelu se velké krysy změnily v krvavou změť poletujících chlupů. Pět, osm, dvanáct zvířat zůstalo ležet. Ostatní pokračovaly dál.
„Vlevo!“ křikla Winthropová. Otočila se s puškou a vypálila dalších několik nábojů. Jednu z krys zasáhla kulka s takovou razancí, že se odkutálela jako fotbalový míč.
Jay si všiml dvou krys, které se ho snažily oběhnout zleva, vystřelil, jednu trefil, znovu nabil, vystřelil, minul...
Winthropová zasáhla tu, kterou Jay minul, pak vypálila ještě dvakrát, a padly další dvě.
Jay zamířil na poslední, která se ještě hýbala, červenou tečku laseru umístil té potvoře mezi oči a vypálil...
Vydechl. Střílet po morem nakažených krysách byla rozhodně větší zábava než vyhledávat kódové řetězce viru. Krysy v RS představovaly kruhové podprogramy s únikovými kódy likvidující paměťový prostor v kansaské pobočce národní banky. Město bylo evakuováno - respektive počítače byly odpojeny ze sítě - aby likvidátoři mohli vstoupit a nákazu zničit. Většinou to neproběhlo bez potíží, ale jinak to nešlo.
Tady to nebylo tak zlé. Ale několik dalších bankovních systémů bylo zasaženo tak, že bylo nutné je zavřít úplně. A to se nelíbilo nikomu.
Winthropová doplnila zásobník z pouzdra u pasu. Jay musel i přes své dřívější pohrdání poručíkem Winthropovou připustit, že jí to hodně sluší. Když tu tak stála a pálila z té velké pušky, kolem ní se vznášela oblaka střelného prachu... Na pohledné ženě se samopalem v ruce je něco sexy.
Psycholog by z toho možná za měsíc úporné práce něco vykoumal, říkal si Jay. Ještě že na ně moc nedá. Byl by v jednom kuse bez peněz.
Winthropová zapnula vysílačku. „Vyčistili jsme chodbu za bankou,“ řekla. „Přesunujeme se na chodbu u toho thajskýho restaurantu na jihu.“
Jay se usmál. „To jste do toho přihodila kvůli mně?“
„Vypadáte, že byste se měl v thajský kuchyni poměrně vyznat.“
„Taky že vyznám. Máte ráda arašídovou omáčku? Možná bych mohl udělat kvalitní krysí satay.“
„O tom nepochybuju. Pojďte.“
„Jak rozkazujete, paní,“ řekl Jay. „Měla jste si oblíct něco koženýho. Pasovalo by to k tý pušce.“
Když přecházeli ulici k thajskému podniku, řekla: „Jo, mimochodem, dobrá práce s tím Plattem.“
„Šmarjá, paninko, to byla hračka.“
„To je zastaralý.“
„Jasně, hned napravím. Tenhle scénář je ze současnosti, tak co třeba 'Bezpro, samice'?“
„To je lepší.“
„Nikdy bych ho nenašel, kdybyste nevyčenichala toho ducha... Nějak se mi nechce věřit, že udělal takovou blbinu.“
„I ti nejchytřejší občas něco zblbnou,“ řekla. Já mám radši kliku než chytrost, hlavně když to vyjde.“
„Amen. Doufám, že federálové toho smrada chytnou.“
„Krysy jsou před námi.“
„Nabít a zamířit, madam. Chcete tentokrát levou nebo pravou stranu?“
„Levou. Z ty vaší pušky odlítávají prázdný nábojnice doprava mně do obličeje.“
„To je, co? Klasickej Frankenstein, Winthropová…
