KAPITOLA 4
Sobota 6. dubna až neděle 10. dubna
V sobotu o jedné odpoledne měla státní zástupkyně Martina Franssonová ze Södertälje všechno promyšlené. Lesní hřbitov u Nykvarnu znamenal pěknou šlamastyku a od středy, kdy se v místním skladu odehrál boxerský zápas mezi Paolem Robertem a Ronaldem Niedermannem, si kriminalisté odsloužili obrovské množství přesčasů. Zabývali se nejméně třemi zavražděnými osobami, které byly pohřbeny do země, únosem a těžkým ublížením na zdraví Miriam Wu, přítelkyně Lisbeth Salanderové, a nakonec žhářstvím. S Nykvarnem zjevně souvisel incident na Stallarholmenu, který se vlastně nacházel v policejním okrsku kraje Södermanland, ale jeho klíčovou postavou byl Carl-Magnus Lundin ze Svavelsjö MC. Lundin v současné době ležel v nemocnici v Södertälje s nohou v sádře a sdrátovanou čelistí. Všechny spáchané trestné činy tak spadaly pod krajskou policii, což znamenalo, že poslední slovo bude mít Stockholm.
V pátek padlo rozhodnutí, že vzhledem k událostem v Nykvarnu bude uvalena vazba na Maggeho Lundina. Poté se vyjasnilo, že majitelkou budovy skladu, patřícího společnosti Medimport, je dvaapadesátiletá Anneli Karlssonová, žijící v Puertu Banus ve Španělsku. Byla to sestřenice Maggeho Lundina, neměla žádný záznam v rejstříku a v této souvislosti zřejmě nejspíše figurovala jako bílý kůň.
Martina Franssonová zaklapla desky se spisem z předběžného vyšetřování. Vše zatím bylo v počátečním stadiu, a než dojde k soudnímu procesu, přibudou ještě stovky stran. Ale již nyní musela v několika věcech rozhodnout. Pohlédla na své kolegy od policie.
„Máme dostatek materiálu k tomu, abychom obžalovali Maggeho Lundina za účast na únosu Miriam Wu. Paolo Roberto ho identifikoval jako muže, který řídil dodávku. Dále na něj chci uvalit vazbu za zřejmou účast na trestném činu žhářství. S obžalobou za účast na vraždě těch tří pohřbených osob ještě počkáme, alespoň do chvíle, kdy je dokážeme identifikovat.“
Policisté přikývli. S takovouto zprávou počítali.
„Co uděláme se Sonnym Nieminenem?“
Martina Franssonová zalistovala v Nieminenově dokumentaci na psacím stole.
„Tenhle pán už má na kontě docela slušný počet záznamů. Loupež, nezákonné držení zbraně, ublížení na zdraví, těžké ublížení na zdraví, zabití a drogové zločiny. Byl zadržen na Stallarholmenu společně s Lundinem. Jsem pevně přesvědčená o tom, že je do případu zapletený – opak je nepravděpodobný. Potíž je ale v tom, že na něj nic nemáme.“
„Tvrdí, že v tom skladu v Nykvarnu nikdy nebyl a že si jen vyjel s Lundinem na výlet na motorce,“ řekl jeden kriminální inspektor, který byl na Stallarholmenu za policii v Södertälje. „Prohlašuje, že o Lundinových záležitostech na Stallarholmenu neměl ani potuchy.“
Martina Franssonová zapřemýšlela, zda by tento případ nemohla nějak přehrát na státního zástupce Richarda Ekströma ve Stockholmu.
„Nieminen odmítá vypovídat, k čemu tam došlo, ale rozhodně popírá, že by se podílel na spáchání nějakého trestného činu,“ pokračoval kriminální inspektor.
„Kdepak, člověk má pocit, že on s Lundinem byli na Stallarholmenu oběti,“ prohlásila Martina Franssonová a vztekle zabubnovala špičkami prstů do stolu.
„Lisbeth Salanderová,“ dodala se zjevnou pochybností v hlase. „Mluvíme tedy o dívce, která vypadá, že ještě ani nepřišla do puberty, měří metr padesát a na základě svých tělesných dispozic by sotva dokázala zneškodnit Nieminena a Lundina.“
„Pokud nebyla ozbrojená. Bouchačkou by tu svou mizernou fyzičku určitě dohnala.“
„Ale to přesně neodpovídá rekonstrukci.“
„Ne. Použila slzný plyn, nakopla Lundina mezi nohy s takovou zuřivostí, až mu rozdrtila varle, a pak mu rozkopla i čelist. Ta střela do nohy musela přijít až po tom. Ale nechce se mi moc věřit, že byla ozbrojená.“
„Ve státní kriminalistické laboratoři identifikovali zbraň, kterou byl postřelený Lundin. Jedná se o polský Wanad P-83 s municí typu Makarov. Našel se v Gosseberze u Göteborgu a byly na něm otisky Salanderové. Můžeme skoro jistě předpokládat, že si pistol…
