Mo Jen

Mo Jen, čínský spisovatel, získal Nobelovu cenu za literaturu v roce 2012. Narodil se roku 1955 do zemědělské rodiny v malém městečku provincie Šan-tung na východě Číny. Jeho rodina byla považována za kapitalisty, když jeho dědeček zakoupil malý pozemek. Během Velkého skoku jeho rodiče pracovali v kalírně oceli, následně byli odesláni na převýchovu, a Mo Jen vyrůstal se svou babičkou. V dětství byl vyloučen ze školy a začal pracovat, v jedenácti letech se staral o dobytek a později pracoval v továrně na zpracování bavlny.

Na konci kulturní revoluce v roce 1976 vstoupil do čínské armády, což mu zajistilo lepší postavení ve společnosti. V roce 1981 napsal svůj první román Průsvitná mrkev a v 80. letech se začal věnovat studiu evropské kultury. Mo Jen se otevřeně hlásí k autorům, jako jsou David Herbert Lawrence, Ernest Hemingway, Franz Kafka, James Joyce, Heinrich Böll, Albert Camus, Günter Grass, William Faulkner a Gabriel García Márquez, kteří měli silný vliv na jeho tvorbu. Během reforem Teng Siao-pchinga mu bylo umožněno publikovat a od roku 1984 také vyučovat na katedře literatury Vojenské kulturní akademie.

Ve svých románech často kritizuje korupci a centrální plánování, přičemž je považován za spisovatele, který zůstává blízký Čínské komunistické straně. Je místopředsedou Svazu čínských spisovatelů a v minulosti se pozitivně vyjadřoval o Mao Ce-tungovi, což vyvolává kontroverze ohledně jeho Nobelovy ceny. Mo Jen je také velkým propagátorem světové literatury v Číně. Na Frankfurtském knižním veletrhu v roce 2009 prohlásil, že literatura může překonávat bariéry mezi národy a zeměmi.

Jako pseudonym si zvolil jméno “Mo Jen”, což znamená “nemluv”. Toto jméno symbolizuje jeho tendenci vyjadřovat se otevřeněji, než by čínská společnost očekávala, a zároveň mu bylo přiděleno rodiči v jeho dětství během kulturní revoluce, kdy byl napomínán, aby byl tišší.

• Průsvitná mrkev, 1981
• Radost – třinácti příběhů, 1984
• Rod rudého čiroku, 1987
• Země alkoholu, 1993
• Česnekové povídky, 1995
• Krev a mlíko, 1995
• Hlavně se zasmát, 2002
• Strasti životů a smrtí, 2006
• Wa, 2012
• Santalová smrt, 2013
• Velký třesk, 2016

Kdo netouží vyhrát, prohrát nemůže.

Čínský spisovatel by se neměl bát kritizovat a ukazovat na temné stránky společnosti i lidské povahy. Neměli bychom ale mluvit jedním hlasem. Někomu je příjemnější křičet na ulicích a mluvit do světa, jiný svůj názor raději ve skrytu napíše do vlastní knihy.

Mo Jen