Daniel 1.17
„Jakmile je vstříknuta do prostoru paměti
aplikace, je možné ovlivňovat její chování.”
kdm.fr.st
První dva dny zabralo Miskiewiczovo vyučování; duchovní a emotivní aspekt byl přítomen jen velmi málo a já začínal chápat Fízlovy námitky: nikdy, v žádném okamžiku lidských dějin nemohlo náboženství získat moc nad masami, pokud se zaměřovalo jen na rozum. Prorok sám zůstával trochu v pozadí, setkával jsem se s ním hlavně u jídla, většinu času trávil ve své jeskyni a dokážu si představit, že věrní museli být trochu zklamaní.
Vše se změnilo ráno třetího dne, který měl být zasvěcen půstu a meditaci. K sedmé hodině mě ze spánku vytrhl melancholický, vážný zvuk tibetských trub vyluzujících jednoduchou melodii na tři nekonečně dlouho držené tóny. Vyšel jsem na terasu; nad kamenitou plání právě svítalo. Elohimité po jednom vycházeli ze stanů, rozkládali si na zem rohože a lehali si na ně, vybírali si místa kolem stupínku, kde z obou stran vedle proroka setrvávali v lotosovém sedu trubači. Stejně jako stoupenci si i prorok oblékl dlouhou bílou tuniku; ale zatímco oni ji měli z obyčejné bavlněné látky, prorokova byla lesklá, z bílého saténu, a v rodícím se světle se blyštěla. Po jedné či dvou minutách začal pomalu mluvit hlubokým hlasem, dík zesílení technikou jsme ho i přes zvuk trub slyšeli dobře. Nabádal stoupence, aby si uvědomili zemi, na níž spočívají jejich těla, aby si představili vulkanickou energii, která ze země vyzařuje, tu neuvěřitelnou energii, větší, než jakou mají nejúčinnější atomové bomby; aby ji načerpali, přijali do svých těl, jež jsou předurčena k nesmrtelnosti.
Později je vyzval, aby se zbavili svých tunik a nahá těla vystavili slunci; aby si znovu představili tu ohromnou energii tvořenou miliony simultánních termonukleárních reakcí, energii vycházející ze slunce a také ze všech hvězd.
Žádal je, aby šli ještě hlouběji, než je jejich tělo, hlouběji než jen pod kůži, aby si zkusili představit své buňky a dostali se ještě hlouběji, k buněčnému jádru, které obsahuje DNA, v níž je uložena jejich genetická informace. Chtěl, aby si uvědomili svou vlastní DNA, aby se nechali prostoupit myšlenkou, že obsahuje jejich schéma, schéma výstavby jejich těla, a že informace je na rozdíl od hmoty nesmrtelná. Chtěl, aby si představili tuto informaci, jak prochází staletími a tak čeká na Elohimy, protože oni dokáží znovu vytvořit jejich těla díky technologii, kterou vyvinuli, a díky informaci obsažené v DNA. Žádal je, aby si představili chvíli, kdy se Elohimové vrátí a kdy se oni sami po období čekání podobném dlouhému spánku navrátí k životu.
Vyčkal jsem konce meditační seance, pak jsem se přidal k davu směřujícímu k jeskyni, kde se konaly Miskiewiczovy přednášky; překvapila mě trochu neobyčejná, bujará veselost, jež jako by zachvátila všechny přítomné: mnozí na sebe hulákali, zastavovali se a objímali, jiní poskakovali, další si broukali veselou melodii.
Před jeskyní byl natažený transparent s nápisem vyvedeným barevnými písmeny „PREZENTACE VELVYSLANECTVÍ”. U vchodu jsem našel Vincenta, který ovšem obecnou rozjuchanost nesdílel; jako VIP jsme si přece jenom dokázali nad běžnými nábožnými emocemi udržet nadhled. Zařadili jsme se mezi ostatní, a jakmile se na zadní stěně objevilo obrovské, třicetimetrové projekční plátno, pokřikování ustalo; rozhostilo se ticho.
Plány vyslanectví byly zpracovány pomocí 3D vizualizačního programu AutoCad nebo možná Freehand; později jsem se ke svému údivu dozvěděl, že prorok vše dělal sám. Ačkoli byl naprostý laik prakticky ve všem, o informatiku se vášnivě zajímal, a to nejen o videohry, slušně ovládal i nejsložitější grafické programy a sám například vytvořil v Dreamweaveru MX i celý website sekty, dokonce svedl některé stránky sám převést do kódu HTML.
Na plánech ambasády stejně jako na koncepci webu se naplno projevilo, jak moc prorok tíhne k ošklivosti; Vincent vedle mě bolestně vydechl, pak sklonil hlavu a po celou dobu videoprojekce - ačkoli trvala přes pů…