Cizinec v cizí zemi (Robert A. Heinlein)

Myšlenky obsažené v Cizinci jsou vysoce pragmatické. Tento pikareskní román pojednává o lidském chlapci Michaelu Valetinu Smithovi vychovaném marťany.

Mike přežil jako jediný první expedici na Mars a byl vychován marťanskou civilizací (zcela odlišnou od naší). Další marťanská expedice Mika objevila a přivezla na Zemi. Zprvu Smithe schovali kvůli hospitalizaci a pozorování. Později byl díky Benu Caxtnovi a zdravotní sestře Jill propašován ze střežené nemocnice ven. Jill se i s Mikem ukryla u Benova přítele Jubala Harshawa (Jubal je významnou Heinleinovou postavou a vystupuje i v jiných knihách). V okruhu Jubalových přátel Mike poznává lidi a poté odchází i s Jill, aby grokoval svět. Mike dojde k definici člověka: člověk je bytost, která se směje. Nyní se situace obrací a Smith zakládá nové náboženství; učí lidi marťanštině, sdílení vody a lásce.

Pozice neznalého mu umožňuje nahlížet na lidskou společnost a kulturu bez předsudků. Mike neví, co se sluší a patří, co se učí, snaží se nejprve “grokovat” tzn. pochopit v plnosti, jak to dělají Marťané. Podle slov autora “Má jít o naprosto uvolněný pohled na současnou lidskou kulturu z mimozemského pohledu. Pod tímto pohledem není nic zaručeného a já jsem ochotný vysmát se čemukoliv, od skautu a maminčina jablkového koláče až k ideji vlastenectví.” Snad nejvíc Heinlein brojí proti tabuizovanému pohledu na náboženství a sex. Odmítá jakékoliv náboženství, stejně jako odmítá atheismus. Oba to jsou extrémy a jsou nesmyslné. Podle Heinleina je Bůh nedokazatelný a nepravděpodobný. V otázce víry nenabízí žádné řešení, ani kompromis. Nic takového totiž neexistuje. Stejně tak v celé knize nenajdete jedinou myšlenku, která by se dala považovat za odpověď. Heinlein nedělal nic než že kladl otázky.

Cizinec mu přinesl další ocenění HUGO a stal se bestsellerem. A bohužel i k autorovu nemilému překvapení kultovní knihou hippies, různých nudistických organizací a náboženských sekt … ironie osudu.