12. KAPITOLA
Asi dva z mých přátel se mě snažili přesvědčit, že bych měl napsat pár slov o některých svých zážitcích onoho léta, ale i kdybych jim dal za pravdu, nehodlám se o tom tady rozepisovat. Je ovšem pravda, že když jsem si dal do Gazetty inzerát a lidé se o mně dozvěděli, brzy jsem přestal počítat telefonáty potenciálních klientů. Provedu zde stručný výčet po měsících:
~
Květen
Žena, které ukradli kočku. Dostal jsem ji pro ni zpátky. Padesát dolarů, plus výdaje. Chlápek, kterého okradla prostitutka v baru na Osmé avenue a nechtěl volat poldy. Našel jsem ji a vyděsil ji tak, že většinu kořisti vrátila. Dostal jsem dvě stovky. Jeden muž, který si přál, abych jeho syna vymanil ze spárů jisté blonďaté harpyje. Neměl jsem se do toho vůbec pouštět, padl jsem na kokos, ale stejně jsem si naúčtoval stovku kromě výdajů. Restaurace, kde měli přihlouplou pokladní s dlouhými prsty. Dostal jsem ji za jediné odpoledne, klient se sice vztekal, když jsem ho požádal o pětašedesát dolarů, ale zaplatil je.
~
Červen
Celé dva týdny jsem pracoval pro Dela Bascoma na velkém případu jedné pojišťovny a jen o vlásek mi při tom nerozbili lebku. Vyřídil jsem to. Del měl tu drzost mi nabídnout jen tři stovky. Požadoval jsem tisíc a dostal jsem ho. Snažil jsem se vydělat týdně víc, než kolik jsem dostával u Wolfa, ne že by mi záleželo na penězích, ale šlo o princip. Pro jednoho člověka z Meadvillu v Pennsylvánii jsem vypátral podvodného bookmakera. Sto padesát dolarů. Nějaký chlápek chtěl, abych našel jeho zmizelou ženu, ale vypadalo to nějak divně a mohl si dovolit platit jen dvacet babek denně, takže jsem to nechal plavat. Dívka, kterou prý nespravedlivě obvinili, že předávala konkurenci tajné informace, a propustili ji, mě umluvila, abych ji pomohl. Dokázal jsem, že byla v právu, a zařídil jsem, že ji přijali na její staré místo. Odvedl jsem práci za dobrých pět set dolarů a dostal jsem jen mizerných sto dvacet, navíc ve splátkách. Neměla nijak výjimečnou tvář, ale měla příjemný hlas a pěkné nohy. Z FBI mi nabídli zaměstnání – byla to už devátá nabídka, jež jsem během šesti týdnů obdržel z různých stran. Odmítl jsem.
~
Červenec
Nakrátko jsem vzal práci jako šéf deseti mužů; pracovali jsme pro partu koncesionářů na Coney Islandu. Jednoho z podřízených jsem přistihl, že si ulívá do kapsy část poplatků za stánky; skočil po mně s nožem a já mu zlomil ruku. Pohled na ty tisíce hektarů odhalené, většinou loupající se a prakticky vůbec nepřitažlivé kůže mě unavil, a tak jsem toho nechal. Osm set padesát dolarů za sedmnáct dnů práce. Provedl jsem několik drobných úkonů v celkové hodnotě dvou tisíc dolarů. Jedné praštěné ženské na Long Islandu ukradli nepojištěné šperky a ona si myslela, že s tím policajti schválně nic nedělají. Staly se dvě věci: podařilo se mi odhalit pár skutečností a odvedl jsem zatraceně dobrý kus práce. Pracoval jsem na tom až do srpna. Všechny šperky jsem získal nazpět, usvědčil jsem z krádeže pomocníka dekoratéra interiérů, naúčtoval jsem jí tři a půl tácu a dostal jsem je.
~
Srpen
Od šestého května jsem si z Wolfovy šekové knížky nevystavil ani jeden výplatní šek, vůbec jsem se nedotkl peněz v mé osobní bankovní schránce a stav mého bankovního účtu nejenže nepoklesl, ale vzrostl. Rozhodl jsem se, že si udělám prázdniny. Z Wolfa jsem vždycky dokázal vyrazit nanejvýš dva týdny, a tak jsem si řekl, že bych to měl alespoň zdvojnásobit. Jednu přítelkyni, jejíž jméno se v minulosti objevilo v tisku v souvislosti s jedním z Wolfových případů, napadlo, že bychom mohli jet do Norska, a já měl dojem, že to je dobrý nápad.
~
Pomalu ale jistě jsem přivykal myšlence, že už navždy budu žít bez Nera Wolfa. Jediné, co ten proces zpomalovalo, byla skutečnost, že mě Marko Vukčič počátkem července požádal o další šek na pět táců splatných v hotovosti. Jelikož v jeho restauraci si musíte objednat stůl den předem a pak za jednu porci perličky vypláznete šest babek, věděl jsem, že ty peníze nejsou pro něj, takže pro koho asi mo…
