Celá e-kniha Nebezpečné křivky ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
KAPITOLA XIX
Rozhodující střetnutí začalo v jedenáct hodin dopoledne.
„Konečné rozhodování spočívá na lidech,“ prohlásil soudce Lawton.
Mortimer Irvine povstal, uklonil se, usmál se na soudce a pak přenesl podmanivý pohled svých očí na porotce. „Žaloba je s porotou zcela spokojena. Její členové nemají žádné námitky.“
Soudce Lawton pohlédl na Barneye Quinna. Ten se pootočil v křesle a rychle se podíval na mne.
Dal jsem mu letmý, nenápadný pokyn, že souhlasím.
Quinn povstal a vzal to za správný konec. Unavenýma očima s těžkými váčky se usmál na porotce a řekl: „Jestli slavný soud dovolí, obžalovaný je zcela spokojený a věří, že tato porota bude soudit spravedlivě a nestranně.“
Soudce Lawton se pousmál nad touto řečnickou tirádou a oznámil: „Teď členové poroty, která bude tento případ posuzovat, složí předepsanou přísahu. Ostatní předvolaní, pokud jsou přítomni, mohou odejít. Až porotci složí přísahu, přeruší soud na deset minut jednání, načež státní zástupce přednese úvodní řeč.“
V soudní síni nastal značný rozruch. Reportéři novinových redakcí se hrnuli ze dveří a hnali se k telefonům, aby bleskově oznámili, že bylo schváleno složení poroty, a sdělili jména porotců.
Barney Quinn přišel a posadil se vedle mne. Když se uklidnil počáteční zmatek, řekl mi: „Tak teď už velmi brzy uslyšíme to nejhorší. Z jeho úvodní řeči se dovíme, co nás čeká.“
„Možná,“ namítl jsem. „Na druhé straně, jestli má přichystané nějaké překvapení, může se uchýlit ke kličkování.“
„Jak si teď vedu?“ zeptal se Quinn.
„Je to lepší,“ odpověděl jsem. „Pamatujte si, že porota bedlivě sleduje žalobce i obhájce. Řada maličkostí ve vašem chování prozrazuje, jak se cítíte. Porotci o tom nesoudí podle jediné drobnosti, ale na podkladě tisíce maličkostí ve vašem vystupování. Podle toho, jak sedíte a opíráte se v křesle, jak se díváte na hodinky, podle toho, jak si hladíte vlasy, podle způsobu, jak vstáváte, když mluvíte k soudu, jak saháte po tužce a jak rychle si děláte poznámky. Vnímají prostě všechno. Nemůžete přesvědčit porotu, dokud nepřesvědčíte sám sebe. Tohle je váš velký případ. Je to vaše velká příležitost. Vytěžte z ní všechno, co se dá!“
„Tohle je Irvinův velký případ,“ namítl Quinn. „Je to jeho velká příležitost. Zahajuje tím svou kampaň za zvolení generálním prokurátorem. Je usměvavý, zdvořilý, přesvědčivý – a, hrom do toho, Lame – má v porotě osm ženských.“
„No a co?“ odrazil jsem Quinnovu lamentaci. „Co udělá, když dostane vztek? Vybuchne?“
„To nevím,“ odpověděl advokát.
„To je báječný způsob používání trestního práva,“ podotkl jsem. „Zjistěte, jak si vede, když se rozzuří.“
Quinn na mě pohlédl s nuceným úsměvem a řekl: „Víte, Lame, obvykle nejsem žádný smolař, ale tenhle případ mi už vzal všechnu šťávu. Povězte mi, našli jste tu bouchačku?“
Podíval jsem se mu zpříma do očí a odpověděl jsem: „Ne.“
„Tak vy jste ji nenašli?“ otázal se a tvář se mu rozzářila.
„Nenašli jsme ji, hergot!“ opakoval jsem. „Jste přece advokát obhajoby! Měl bych vám říci pravdu, že? Proboha, člověče! My pracujeme pro vás!“
„Domníváte se, že nezatajujeme žádný důkaz?“
„Ani v nejmenším.“
Zdálo se, že o pár centimetrů vyrostl. „Tak proč jste mi to neřekl?“
„Neptal jste se mě na to.“
„Bál jsem se na to zeptat. Myslel jsem si… Ansel s určitostí tvrdil, že bouchačku zahodil tam do toho živého plotu.“
„Já pochybuji, že vůbec někdy měl nějakou střelnou zbraň. Víte, co mě napadá?“
„Copak?“
„Ten ubohý blázen se podle mého názoru domnívá, že Alžběta Endicottová zastřelila svého manžela, a víceméně se snaží obětovat se za ni.“
Quinn o tom několik okamžiků přemýšlel, načež zvolna řekl: „Já se z toho pominu!“
Když jsem uviděl, že se dveře sousední kanceláře otevřely, vrazil jsem Quinnovi palec do žeber se slovy: „Jen tam jděte – a rozčilte státního zástupce!“
Soudce Lawton vyzval přítomné v soudní síni ke klidu a Mortimer Irvine spustil zahajovací řeč melodickým hlasem jako absolvent divadelní fakulty.
Projev státního zástupce byl souhrnem atraktivních v…
