Diplomatická vražda
1
Stál jsem se založenýma rukama a mračil jsem se na Nera Wolfa, který složil svých sto čtyřicet kilo do masivního křesla z hutných borových prken, se silnými, duhově pestrými koberečky na opěradle i na sedadle místo čalounění. Ve stejném stylu byl vyroben i další nábytek, včetně postele, v tomto pokoji v horském sídle, zvaném River Bend, jež patřilo naftařskému magnátovi O. V. Braganovi.
„Nadešel skvělý den, kdy můžete prokázat službu své vlasti,“ sdělil jsem mu. „Nedá se svítit. Přestože jsme vyrazili pozdě, podařilo se mi vás sem dostat včas, takže jste ve svém pokoji, máte vybaleno, stihl jste se i umýt před večeří, a vy teď po mně chcete, abych vyřídil vašemu hostiteli, že budete večeřet ve svém pokoji. Nepřipadá v úvahu. To odmítám.“
Oplatil mi můj zamračený pohled. „Zatraceně, mám lumbago!“ zahromoval.
„Nemáte lumbago. Přirozeně, bolí vás záda, protože celých těch tři sta osmadvacet mil z Pětatřicáté ulice na Manhattanu až do Adirondacks jste seděl ztuhlý jako prkno na zadním sedadle, připraven kdykoliv vyskočit z auta – a to i přesto, že jsem řídil já. Potřebujete pohyb, například pěknou dlouhou procházku odsud do jídelny.“
„Povídám, že je to lumbago.“
„Ne. Je to akutní náladitida, což je vědecký výraz pro podebraný vrtoch.“ Rozhodil jsem rukama.
„Vylíčím vám situaci: Nemohli jsme pohnout s tím pojišťovacím případem firmy Lamb a McCullough – i když přiznávám, že pro největšího detektiva na světě byl poněkud otravný, a vy jste byl otrávený jen což – když tu nám najednou zatelefonovali z ministerstva zahraničí. Prý se zeptali velvyslance jedné země, s níž chce naše země uzavřít nějakou dohodu, jestli nemá nějaké zvláštní přání, a on odpověděl, že ano, prý by si rád v Americe vyšel na pstruhy a navíc by chtěl, aby mu je ještě čerstvé upekl osobně Nero Wolfe. A oni chtěli vědět, jestli byste byl tak laskav. Zařídili, aby dotyčný velvyslanec s několika dalšími hosty mohl strávit týden v horské chatě v pohoří Adirondacks, kde je k dispozici soukromý pozemek se třemi mílemi pstruhové vody na řece Crooked River. Kdyby prý pro vás týden byla příliš dlouhá doba, postačí třeba dva dny nebo jenom jeden, či dokonce jenom chvilička, bude-li vám stačit na upečení pstruhů.“
Opět jsem rozhodil rukama. „No dobrá. Zeptal jste se mě, co tomu říkám. Řekl jsem, že bychom se měli věnovat případu společnosti Lamb a McCullough. Vy jste tvrdil, že naše vlast potřebuje toho velvyslance obměkčit, a že když vlast zavolá, je vaší povinností uposlechnout. Můj názor byl, že je to pitomost. Odpověděl jsem, že jestli chcete sloužit vlasti jako kuchař, stačí se dát nalejt do armády a časem se můžete vypracovat až na velitele důstojnické jídelny, i když jsem současně připustil, že případ firmy Lamb a McCullough je na vás možná až příliš těžký. Uplynulo několik dnů. A případ byl pořád těžší a těžší. Nakonec jsme dnes, čtrnáct minut po jedenácté dopoledne, vyšli z domu, já s vámi za necelých sedm hodin absolvoval tři sta dvacet osm mil a jsme tady. Všechno je skvěle zařízené a velmi demokratické. Jste tady jako obyčejný kuchař a podívejte se, jaký vám dali pokoj.“ Rozmáchl jsem se rukou kolem. „Nemusíte se nijak uskrovňovat. Máte i vlastní koupelnu. Moje je o něco menší, ale já jsem jenom kuchařův pomocník; možná by se tomu dalo říkat kulinární atašé. Bylo nám řečeno, že večeře je o půl sedmé, protože se musí vstávat časně a jít na ryby. Teď máme osmnáct třicet čtyři a vy chcete, abych Braganovi vyřídil, že budete jíst ve svém pokoji. Co bude potom se mnou? Bez vás mě ke stolu nepustí a kdy se mi zase naskytne příležitost pozorovat nějakého velvyslance při jídle? Pokud opravdu máte lumbago, pak jím nejsou postižena vaše záda, ale vaše psyché. Říká se tomu psycho-lumbago. Nejlepší léčba…“
„Archie. Přestaňte žvanit. Slovo ‚lumbago‘ označuje lokalitu. Lumbus je latinský výraz pro bedra. A psyché nesídlí v bedrech.“
„Že ne? Dokažte to. U vás to možná neplatí, ale znám takové případy… například, vzpomeňte si na toho c…
