Mluvčí za mrtvé (Orson S. Card)

Román Mluvčí za mrtvé je třetím díle Enderovy série (název originálu: Ender Wiggin: Speaker for the Dead) a zprvu chronologicky následoval po prvním dílu série Enderova hra (Ender's Game, 1985), nicméně autor v roce 2008 napsal díl Ender ve vyhnanství (Ender in Exile), jež má být pokračováním Enderovy hry, tudíž kniha Mluvčí za mrtvé (1986) se v sérii posunula o jedno místo.

Stručný děj

Enderovo vítězství ve válce s termiťany otevřelo lidské rase víc než sedmdesát planet. Pod vedením Hvězdného kongresu lidstvo osídlilo Stovku světů.

Ender celý život nesl tíhu viny, že vyvraždil celou civilizaci, a stal se prvním Mluvčím za mrtvé.

Uběhly tři tisíce let. Kdokoli může kdykoli zavolat Mluvčího. A jeho úkolem je vysvětlit a obhájit mrtvé i živé. Za čí smrt bude Mluvčí hovořit na planetě Lusitania? Unese lidstvo tíhu kontaktu s nehumanoidní inteligentní rasou?

Zatímco předchozí díl Enderova hra byl spíše psychologického rázu, nešetřil bitvami, boji, strategiemi válčení, tak Mluvčí za mrtvé je naopak filosofického ražení, plný myšlenek autora, ale i sci-fi proudu od xenobiologů, umělé inteligence Jane atd. Neustále se pokoušíme očistit hřích Enderovy xenocidy, sžít se s prasečíky a znovu narozenými termiťany. Fascinuje nás možnost cestování "časem" nadsvětelnou rychlostí. Představa, že za 3143 let budeme osidlovat jiné planety, díky relativitě nebudeme stárnout a vůbec budeme dělat další zatím nedostižné věci, je ohromná. Lituji a zároveň jsem ráda, že žiji v 21. století na Modré planetě, neznám rituály prasečíků a jiných raman, framping či varelse. Zkrátka naprosto souhlasím s mnoha kritiky, že tuto knihu řadí i po tolika letech na vrcholné příčky nejen sci-fi knih. Nezbývá než doufat, že se brzy dočkáme i filmového zpracování.